Královská hraničářka

Opravdu jsem se těšila, co se z toho vyklube. Moje nadšení trochu opadlo po přečtení několika negativních recenzí, které upozorňovaly na věci, které většinou mi osobně taky vadí. Po přečtení první části jsem s zmíněnýma recnzema z části souhlasila. I když měla Madelyn slabší luk než ostatní hraničáři, nevím nevím, jestli by luk s takovým nátahem, jak bylo uvedeno zvládla.. ale to je detail. Věci, které mě štvaly mnohem víc byla zaprvé sama Madelyn (postupně to bylo lepší, ale ze začátku jsem ji místy imaginárně škrtila a propalovala tak vražedným pohledem, že jsem se divila, že knížka neshořela..), zadruhé: mluvení hraničářských koní. Mno, tohle je taková kapitola sama o sobě - dohadování mezi Willem a Cukem/Haltem a Aberaldem atd. bylo sice originální a vtipné, ale už to zkrátka patřilo do kategorie fantasy - v předchozích dílech bylo vždy: A Will měl dojem jako by Cuk odpověděl/řekl.. bla bla bla, nebo něco v tom smyslu, prostě tam stále bylo to "jako by". Jenže tady už hraničáři se svými koňmi vedli regulérní rozhovory.. ze začátku mě samozřejmě deptalo i to, jak skončil Will, Alyss jako postavu jsem si sice moc neoblíbila, ale stejně mě to deptalo. Pak taky Kassandra/Evanlyn, která jakoby ztratila ten "elán", který měla jako dospívající dívka/mladá žena v předešlých dílech. Tady to byla jen vynervovaná, ustaraná matka - až na některé světlejší části, jako třeba na konci. Chápala jsem, že se o Maddii jen bojí, ale i tak.. být na Madelynině místě, možná dělám podobné věci jako ona už z principu toho, že to Kassandru naštve. Autora však musím obdivovat za to, že se dokáže vžít do svých postav i když už dávno nejsou tak mladí jako v předešlých dílech.. za mě 4* :) Protože když se přenesu přes první část, kniha opravdu stála za to :))

Úcta patří knihám Johna Flanagana, které mě dokázali rozplakat, ale také nahlas rozesmát :) (y) P.S. Halt je nejlepší!!! :33