Hodnocení z největšího nezávislého čtenářského portálu
89%
(1039 Hodnocení)
Online knihkupectví Palmknihy vám jako jediný e-shop přináší nezávislé čtenářské recenze a hodnocení oblíbeného portálu Databazeknih.cz
Populární hodnocení
23.8.2014
5
Opravdu jsem se těšila, co se z toho vyklube. Moje nadšení trochu opadlo po přečtení několika negativních recenzí, které upozorňovaly na věci, které většinou mi osobně taky vadí. Po přečtení první části jsem s zmíněnýma recnzema z části souhlasila.
I když měla Madelyn slabší luk než ostatní hraničáři, nevím nevím, jestli by luk s takovým nátahem, jak bylo uvedeno zvládla.. ale to je detail. Věci,...
Opravdu jsem se těšila, co se z toho vyklube. Moje nadšení trochu opadlo po přečtení několika negativních recenzí, které upozorňovaly na věci, které většinou mi...
Opravdu jsem se těšila, co se z toho vyklube. Moje nadšení trochu opadlo po přečtení několika negativních recenzí, které upozorňovaly na věci, které většinou mi osobně taky vadí. Po přečtení první části jsem s zmíněnýma recnzema z části souhlasila.
I když měla Madelyn slabší luk než ostatní hraničáři, nevím nevím, jestli by luk s takovým nátahem, jak bylo uvedeno zvládla.. ale to je detail. Věci, které mě štvaly mnohem víc byla zaprvé sama Madelyn (postupně to bylo lepší, ale ze začátku jsem ji místy imaginárně škrtila a propalovala tak vražedným pohledem, že jsem se divila, že knížka neshořela..), zadruhé: mluvení hraničářských koní.
Mno, tohle je taková kapitola sama o sobě - dohadování mezi Willem a Cukem/Haltem a Aberaldem atd. bylo sice originální a vtipné, ale už to zkrátka patřilo do kategorie fantasy - v předchozích dílech bylo vždy: A Will měl dojem jako by Cuk odpověděl/řekl.. bla bla bla, nebo něco v tom smyslu, prostě tam stále bylo to "jako by". Jenže tady už hraničáři se svými koňmi vedli regulérní rozhovory..
ze začátku mě samozřejmě deptalo i to, jak skončil Will, Alyss jako postavu jsem si sice moc neoblíbila, ale stejně mě to deptalo. Pak taky Kassandra/Evanlyn, která jakoby ztratila ten "elán", který měla jako dospívající dívka/mladá žena v předešlých dílech. Tady to byla jen vynervovaná, ustaraná matka - až na některé světlejší části, jako třeba na konci.
Chápala jsem, že se o Maddii jen bojí, ale i tak.. být na Madelynině místě, možná dělám podobné věci jako ona už z principu toho, že to Kassandru naštve.
Autora však musím obdivovat za to, že se dokáže vžít do svých postav i když už dávno nejsou tak mladí jako v předešlých dílech..
za mě 4* :) Protože když se přenesu přes první část, kniha opravdu stála za to :))
Číst více
Číst více
19.9.2019
4
Hned z kraje mě patřičně rozčílilo, jak autor natlačil postavy silou do nových rolí, do kterých charakterově vůbec nezapadají. To, co udělal z Horáce a Kasandry, nedává moc smysl. Prostě jim přišil roli úzkostlivých, bezradných, neschopných rodičů, kteří nijak nepřipravovali Madelyn na roli budoucí panovnice. To nesedí jak k nim, tak ke králi Duncanovi, který by jako zkušený panovník takové ohrožení...
Hned z kraje mě patřičně rozčílilo, jak autor natlačil postavy silou do nových rolí, do kterých charakterově vůbec nezapadají. To, co udělal z Horáce a Kasandry,...
Hned z kraje mě patřičně rozčílilo, jak autor natlačil postavy silou do nových rolí, do kterých charakterově vůbec nezapadají. To, co udělal z Horáce a Kasandry, nedává moc smysl. Prostě jim přišil roli úzkostlivých, bezradných, neschopných rodičů, kteří nijak nepřipravovali Madelyn na roli budoucí panovnice. To nesedí jak k nim, tak ke králi Duncanovi, který by jako zkušený panovník takové ohrožení trůnu určitě celé roky netoleroval. A proč už dvě generace po sobě není královská rodina schopná zplodit více než jednoho potomka? Z Willa musel udělat Halta, aby mohl pokračovat v psaní podle zaběhnutého mustru. Přitom je celý ten úvod pěkná blbost. Z Madelyn mohli udělat hraničářovu učnici na základě moudrého rozhodnutí inteligentní princezny regentky Kasandry nebo neméně inteligentního krále Duncana. Nic víc nebylo potřeba. Rozmazlená a trochu sebestředná princezna to mohla být i tak. K tomu nebylo nutné, aby se všichni ostatní chovali jako hlupáci.
Jakmile jsem překonala tento otřesný úvod, kde autor se svými zaběhnutými postavami velmi nepěkně oře, už to byla pěkná knížka pro děti, která neurazí ani dospělé. Na slohu a vyprávěcím stylu je hodně znát, že kniha je pro mladší čtenáře. Autor často popisuje, co si která postava myslí nebo proč říká to, co říká i tam, kde by to starší čtenář snadno domyslel.
Ke konci bohužel přišlo další nelogické chování postav. Jak už tu psali jiní, autor v zájmu podtržení myšlenky, že i nejlepší plán se může pokazit, nechal nejlepšího hraničáře dělat začátečnické chyby. Rovněž děti podle mě poněkud podcenil, když ani s možností střídat se na koních nedokázali urazit oněch 15 kilometrů. Napínavé to bylo, ale za cenu nižší věrohodnosti. Musím také souhlasit se Zmiu. Chtěla bych vědět, jak to dopadlo pro ty zachráněné. To by mě zajímalo víc než to, jak Maddie všechny oslnila.
Za mě by tedy bylo lepší, kdyby série vycházela odděleně a po Hraničářově učni bychom tu měli Hraničářskou učnici nebo Královskou hraničářku jako samostatnou sérii. Chápu ale, že tím by se už úplně odhalilo, že se vlastně jedná o remake úspěšné série. A někteří čtenáři by si knihu nekoupili, protože starou sérii chtějí dočíst, ale s žádnou novou sérií se jim začínat nechce.
Ke změně pohlaví hlavní postavy mohu říct, že mi to nepřijde nijak zásadní a dílo nevnímám jako feministické. Autorova snaha ukázat, že děvčata jsou až na menší sílu stejná (ne stejně schopná, ale opravdu spíš stejná!) jako chlapci, mi přijde přinejlepším úsměvná. Přinejhorším je to snaha vytřískat ze série, co to jde. Hrdinku, která vynikne v "mužských disciplínách" už jsme přece všichni viděli v mnoha knihách. Aby z Maddie byla hrdinka hodná ženského obdivu, bylo by potřeba nějak do příběhu zapracovat, že je žena. Musela by jí překážet bujná ňadra nebo by si naopak musela všímat, jak jí menší poprsí usnadňuje běh a práci s lukem. Musela by začít krvácet v ty nejnemožnější okamžiky. Dokud nepočítá dny a nestrachuje se, že hodinu před tím, než bude potřeba vyrazit do akce, ji vlastní hormony vyřídí tak, že to s ní cestou švihne, tak nevím, co to jako má mladým děvčatům sdělit. Že stačí chtít a budou podávat stejně stabilní fyzické výkony jako muži? To budou v životě asi mnohdy zklamaná. Že mohou vykonávat stejné profese jako muži? Že mají stejná práva? To snad už několik dekád všichni víme, ne? To, co se snažím říct, je, že tady (i v mnoha podobných příbězích) je hrdinka jaksi odženštěna. Od mužských hrdinů se liší jen vzhledem a netýkají se jí ani ty nejmenší starosti spojené s ženským tělem. Proto nechápu, proč čtenáři vůbec řeší, že najednou je hraničářkou žena. Vždyť ty Flanaganovy postavy jsou pod povrchem dočista bezpohlavní. Což se u HU dá snadno překousnout, protože HU vnímám jako knížku pro děti 6 až 10 let. Dospělí si občas myslí, že i jen docela obyčejné praktické věci vyplývající z rozdílů pohlaví, jsou pro tak malé děti tabu. A on ten rozdíl je třeba už jenom v tom, že zatímco patnáctiletý chlapec je poměrně často opravdu ještě chlapec, patnáctileté děvče je mnohdy už fyzicky dospělá žena. Psát o dítěti je pak přezíravý paternalismus, který nereflektuje skutečnost a rozhodně není emancipační. A jak už teď víme, autor roky, se kterými si u ženské hlavní hrdinky nevěděl rady, nakonec raději přeskočil.
Abych to nějak uzavřela: Mě se Královská hraničářka četla dobře a dost mě bavila i přes nesedící chování postav, které v zájmu dramatu až moc často tancují tak, jak autor píská. Nic hlubšího než snahu vyždímat HU do poslední kapky, bych v textu nehledala. Flanagan prostě píše zábavné dobrodružné knihy pro děti, ne pro staré čarodějnice a hejkaly, aby o tom mohli psát takovéhle elaboráty.
P. S.: Na *** bych asi hodnotila všechny díly série. Víc dávám jen málokdy, takže si u mě série nepolepšila ani nepohoršila.
Číst více
Číst více