Cestovatelka a lékařka Vlasta Kálalová-Di Lottiová šla za svým velkým snem. Na své cestě musela překonávat překážky, které by ne pro někoho, ale pro naprostou většinu lidí byly nepřekonatelné. Na počátku 20. století, kdy v drtivé části světa vládnou muži, vystudovala nejen medicínu, ale dokonce i obor chirurgie, ženám v té době nedostupný. Naučila se celou řadu jazyků (12 a více) a sama se vydala na...
Cestovatelka a lékařka Vlasta Kálalová-Di Lottiová šla za svým velkým snem. Na své cestě musela překonávat překážky, které by ne pro někoho, ale pro naprostou...
Cestovatelka a lékařka Vlasta Kálalová-Di Lottiová šla za svým velkým snem. Na své cestě musela překonávat překážky, které by ne pro někoho, ale pro naprostou většinu lidí byly nepřekonatelné. Na počátku 20. století, kdy v drtivé části světa vládnou muži, vystudovala nejen medicínu, ale dokonce i obor chirurgie, ženám v té době nedostupný. Naučila se celou řadu jazyků (12 a více) a sama se vydala na Blízký východ naplnit svou vizi za cenu bolestných osobních obětí. Chtělo by se říct, že nic pro doktorku Kálalovou nebylo nemožné.
Borská zpracovala život jedné mimořádné osobnosti, o níž jsem toho věděla pramálo. Literární nedostatky knihy vyvažuje osobnost samotné Kálalové. Ocenila jsem taky řadu vhledů do irácké, arabské kultury a společnosti i zachycení změn, které se zde od doby působení doktorky Kálalové udály. Působení v iráckém Bagdádu však tvoří jen omezenou část jejího života. Její život i zásluhy jdou daleko nad rámec projektu první československé nemocnice v Bagdádu, kam se vydala studovat tropické nemoci. Byla to pozoruhodná žena, která doufala v rozvoj česko(slovensko)-iráckých vztahů. To však ještě nebyl u moci Saddám Husajn a spolupráce se tak rozvinula prakticky jednosměrně. Jméno Československa, České republiky, však tato zarputilá, nezlomná žena v Bagdádu a v lékařských kruzích nepochybně zvěčnila.
Číst více
Číst více