Objednávka

Doba z druhé ruky

Doba z druhé ruky
Audiokniha

93 % (373 Hodnocení)

Doba z druhé ruky

93 % (373 Hodnocení)

Podrobnosti

O knize

Četba z knihy oceněné Nobelovou cenou za literaturu za rok 2015. Text je mozaikou skutečných příběhů, které běloruská spisovatelka Světlana Alexijevičová sestavila z mnoha rozhovorů. Ženy vyprávějí o tom, jak věřily v sovětský komunistický systém, o tom, jak v něm žily, jak za něj bojovaly i jak v něm trpěly, i o tom,...
Četba z knihy oceněné Nobelovou cenou za literaturu za rok 2015. Text je mozaikou skutečných příběhů, které běloruská spisovatelka Světlana Alexijevičová sestavila z mnoha rozhovorů. Ženy vyprávějí o tom, jak věřily v sovětský komunistický systém, o tom, jak v něm žily, jak za něj bojovaly i jak v něm trpěly, i o tom, jaké zklamání jim...
Četba z knihy oceněné Nobelovou cenou za literaturu za rok 2015. Text je mozaikou skutečných příběhů, které běloruská spisovatelka Světlana Alexijevičová sestavila z mnoha rozhovorů. Ženy vyprávějí o tom, jak věřily v sovětský komunistický systém, o tom, jak v něm žily, jak za něj bojovaly i jak v něm trpěly, i o tom, jaké zklamání jim často přinesla nová éra. Účinkují Hana Maciuchová, Helena Dvořáková, Vanda Hybnerová, Daniela Kolářová, Lenka Vlasáková, Apolena Veldová a Hana Kofránková. Rozhlasová nahrávka z roku 2016 v režii Aleše Vrzálka. Světlana Alexijevičová (1948) je rusky píšící běloruská spisovatelka, laureátka Nobelovy ceny za literaturu za rok 2015. Je první běloruskou spisovatelkou, která cenu obdržela. Alexijevičová v roce 1972 vystudovala žurnalistiku, pak pracovala pro regionální noviny a také jako učitelka. Roku 1976 se stala dopisovatelkou minského literárního časopisu Neman. Jako novinářka dělala rozhovory s lidmi, kteří zažili druhou světovou válku, sovětskou intervenci v Afghánistánu nebo Černobylskou havárii. Po politickém pronásledování režimem prezidenta Alexandra Lukašenka opustila v roce 2000 Bělorusko a její díla v zemi nejsou vydávána. Žila v Paříži, Göteborgu a Berlíně. V roce 2011 se opět vrátila do Minsku. Knihy popisují osudy jednotlivce v sovětském a postsovětském období formou literární kroniky a zároveň koláží rozhovorů. Balancují mezi beletrií a dokumentem. Její tvorba je ovlivněna běloruským spisovatelem Alěsem Adamovičem (1927–1994), který napsal, že jediný způsob, jak popsat hrůzy 20. století není psaní beletrie, ale dokumentace výpovědi svědků.

Hodnocení z největšího nezávislého čtenářského portálu

Ve spolupráci s Databazeknih.cz

93%

(373 Hodnocení)

Online knihkupectví Palmknihy vám jako jediný e-shop přináší nezávislé čtenářské recenze a hodnocení oblíbeného portálu Databazeknih.cz 

Populární hodnocení

17.4.2018

25

Člověk, který v komunismu nějaká ta léta prožil, si myslí, že toho o komunistickém režimu, i tom sovětském, už něco ví. Světlana Alexijevičová mi ale opět rozšířila obzory. Hrůzná kniha. První svého druhu, co jsem četla, vzhledem k desítkám zaznamenaných výpovědí o desítkách hrůzných životních osudů. Jako kdyby se někdo prošel nacistickým pracovním táborem a jednoho po druhém se vyptal na jeho...
Člověk, který v komunismu nějaká ta léta prožil, si myslí, že toho o komunistickém režimu, i tom sovětském, už něco ví. Světlana Alexijevičová mi ale opět rozšířila...
Člověk, který v komunismu nějaká ta léta prožil, si myslí, že toho o komunistickém režimu, i tom sovětském, už něco ví. Světlana Alexijevičová mi ale opět rozšířila obzory. Hrůzná kniha. První svého druhu, co jsem četla, vzhledem k desítkám zaznamenaných výpovědí o desítkách hrůzných životních osudů. Jako kdyby se někdo prošel nacistickým pracovním táborem a jednoho po druhém se vyptal na jeho život/neživot. Když jsem knihu četla, nemohla jsem ji odložit. A když už jsem ji odložila, nebyla jsem s to ji znovu otevřít a znovu se ponořit do té koncentrované spousty smutku a bolesti, ztracených nadějí, iluzí a životů. A tak jsem v mezičase přečetla řadu dalších knih... Než jsem Dobu z druhé ruky přečetla, z ruského východu mi imponovali jedině snad ruští hudební skladatelé, spisovatelé a básníci. I když povinná literatura k tomu zrovna nepřispívala. Z reálií dnešního Ruska člověk ledasco ví i tuší. Žijeme ve světě médií. Alexijevičová mi ale pootevřela okno, okýnko do duše dnešního ruského člověka. Nemluvím o pochopení a libosti či nelibosti. Ale o tak trochu lepším porozumění toho, kdo byl (a stále svým způsobem je) "homo sovieticus", kdo je ruský člověk, kde si stál (a stále stojí) v ruské společnosti Tádžik, Armén, Ázerbájdžánec či Čečenec. Dílo Alexijevičové netřeba analyzovat. Shromážděním desítek výpovědí předložila neobyčejně pochmurnou a hlubokou analýzou ruské společnosti samu o sobě... Jen se obávám, že tito lidé ještě dlouho nebudou mít svou vysněnou budoucnost. "Proč jsme dosud neodsoudili Stalina? To bychom museli odsoudit i své příbuzné a známé." "Tohle je štěstí? Salám a banány. Místo vlasti je tu velkej supermarket." "Svoboda je žít tak, abyste o svobodě nemuseli přemýšlet." "Rusko potřebuje pevnou ruku... Sláva velkému Stalinovi." "Ruský člověk svobodě nerozumí. Potřebuje bič a karabáč..." "Dříve vraždil Stalin, teď tu máme bandity. To je svoboda?"
Číst více Číst více
27.5.2015

24

Není to tak dávno, co jsem s kolegou vedl debatu o tom, zda je nutno historii vykládat stroze, pouze s pomocí daných faktů a dobových záznamů, anebo zda je relevantní (a potřebné) používat i vzpomínky jednotlivců, jakousi osobnostní historii a vytvářet tak pestrou mozaiku té které doby. Shodli jsme se na tom, že výklad musí vycházet z kontextu toho, pro koho je materiál připravován (což v překladu...
Není to tak dávno, co jsem s kolegou vedl debatu o tom, zda je nutno historii vykládat stroze, pouze s pomocí daných faktů a dobových záznamů, anebo zda je...
Není to tak dávno, co jsem s kolegou vedl debatu o tom, zda je nutno historii vykládat stroze, pouze s pomocí daných faktů a dobových záznamů, anebo zda je relevantní (a potřebné) používat i vzpomínky jednotlivců, jakousi osobnostní historii a vytvářet tak pestrou mozaiku té které doby. Shodli jsme se na tom, že výklad musí vycházet z kontextu toho, pro koho je materiál připravován (což v překladu znamená, že jsme se pohádali jako koně a nikdo nevyhrál :-) Kniha Doba z druhé ruky je úžasnou ukázkou toho, jak historické události vnímá každý člověk úplně jinak, jak prožité hrůzy dokáže jednotlivec přetavit do neuvěřitelných konstrukcí, ze kterých tyran vyjde jako hrdina a naopak, jak osobní radosti i tragédie formují „osobnostní“ historii, která se zcela rozchází s holými fakty. Je důležité tyto hlasy slyšet. Je poučné nahlédnout do hlavy tomu či onomu a odkrýt jemné nuance života. A je rozhodně nezbytné tuto „paměť lidstva“ zaznamenat a šířit ať už pomocí knih, dokumentů, filmů či jen vyprávěním v hospodě. Kniha je to prostě úžasná, šokující, dojemná a tu a tam dokonce s nádechem grotesky. Holá historická fakta a události tu ožívají v desítkách podob. Prostě - theatrum mundi minoris...
Číst více Číst více

Verze vašeho prohlížeče je zastaralá!

a může vykazovat chyby v průběhu nákupu či v samotném zobrazení.
Pro nerušený nákup aktualizujte váš prohlížeč na nejnovější verzi nebo zvolte jiný prohlížeč.

Otevřít v Microsoft Edge Přesto pokračovat