Přečteno 2x. V předposledním díle jsme zavítali s Aničkou do jižních Čech. Holky s Ditiným strýcem a tetou, zkušenými vodáky, zažijí své první sjíždění řeky (Lužnice). Text je protkaný vodáckými termíny. Přiznávám, porcelán jsem neznala:-) I. Peroutková do svých příběhů dokáže napasovat kdeco. Tentokrát se jednalo o naši nejznámější operní pěvkyni Emu Destinovou, která má u Nové řeky postavený pomník. Představte si, že tam ráda lovila ryby. A nechybí samozřejmě ani náš známý rybníkář Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan. No a co by to bylo za vodní putování, kdyby se u ohýnku nehrálo na kytaru a nezpívaly písničky? Aničku okouzlí Dům U Vycházejícího slunce. Hned jsme si ji pustili, ale naší Barunce (4 roky) se takhle písnička však ani trošku nelíbila. A já upřednostňuju verzi od The Animals:-) Holky s Aničkou v čele mají spoustu nových zážitků a v průběhu cesty získají dalšího pasažéra. V tomto díle se Anička zamýšlí nad tím, co je to vlastně dobrodružství a čeká ji velká výzva v podobě překonání vlastního strachu. Zatímco dcera hltala jejich příběhy, já vzpomínala na své vlastní vodácké zážitky a hlavně na Kamila, který už tady s námi není:-(

Tak knížku jsem přečetl dětem a bavila k jak je tak i mě. Těšil jsem se na každý večer a pokračování. Kniha mě natolik inspirovala, že i když je únor, jedu s kamarádem na vodu.