Divotvůrce 3: Kouzelnice

"No, je to nedodělané a uspěchané, ale máma mi vždycky říkala, že marnivost je pojítko mezi skutečností a iluzí." Ovšem mně tenhle díl rozhodně nepřipadal nedodělaný a uspěchaný, naopak. Mám pocit, že Sebastien de Castell se díl od dílu svým příběhem dobře baví a promluvy Reichise, nyní v kombinaci se skvělým imitátorem Ishakem, jsou jakýmsi kořením příběhu, který by i bez těch dvou byl velmi originální a zajímavý. Posun v Reichisově slovníku mě opravdu rozesmál - od vypelichanců postoupil k idjitům! A opravdu úchvatná je univerzální konstanta - tam totiž nikdo nechodí, a proto odtamtud nikdo nevychází. Takže já jsem se zase báječně bavila a jediná moje výtka se týká karty na obálce - mnohem více by se mi tam líbila právě kouzelnice. A napadá mě ještě jedna připomínka: proč se jméno Ferius neskloňuje podobně jako třeba Zeus? Výraz Feriusina balíčku nebo Feriusiny karty mě vždycky zarazí . . . "Vytvořit kartu nesvárů vyžaduje mnohé. Něco na ni namalovat je ta lehčí část. Ale vložit do ní, co o té věci víš, svá podezření, co se může dít, vybarvit ji důkazy a zastínit nejistotou, to je na tom těžké."

Sérii Divotvůrce řadím mezi mé nejoblíbenější série a s třetím dílem mě to baví víc a víc. U Kellena došlo k vývoji jak v jeho osobnosti tak i schopnostech, takže jsem zvědavá na jeho cestu v dalším dílu. U Ferius nám bylo odhaleno něco z její minulosti, ale pořád její postava zůstává zahalena tajemstvím a ještě nás může v mnoha věcech překvapit. Charakter kočkoveverčáka Reichise je pořád stejný a já jsem za to ráda, i když je drzý, lační po krvi a očních bulvách, prostě ho miluji. Kniha se mi velice líbila, byla svižná, vtipná, akční s mnoha zvraty v ději. Opět jsme se podívali do jiné země, která byla zajímavá a že autor si dal práci s jejím popisem. A nyní už jenom čekat na další díl Spoutávač :-)