Chlapec v parku

Vůbec to nebylo špatné. Psychologický román, který se vám dostane pod kůži. Ale docela chápu to nízké hodnocení. Začátek je dost nudný, děj se víc rozběhne až v půlce knihy, i tak větší spád nečekejte. Ale to jsem po téhle knížce ani nechtěla. Týrané dítě a porucha osobnosti. Tyto dva aspekty se podařilo autorovi velice dobře zachytit a vylíčit. Krutý příběh. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Držím v ruce klacík. Lacláčky mám pevně stažené přes ramena. Cítím, jak se mi o čelo otírá neposedná kšiltovka. Hrotem klacíku protínám hladinu a dívám se, jak maličké vlnky tančí ve slunečním svitu. A na okamžik, na kraťoučký, blažený okamžik, neexistuje žádná bolest. Neexistuje smutek. Neexistuje strach. Existuje jen jeden nádherný pohled. Je skoro dokonalý. A já jsem skoro volný.

Až ke konci knihy mi vše začalo dávat smysl. Jinak příliš rozvláčné a zvláštní.