Pražské drobnosti

Kniha mi přinesla krásné poselství: Pozvedni zrak svůj o trochu výš, abys mohl spatřit maličkosti, které tě posunou k dokonalosti. Začni v přízemí u patníků, stoupej ke klepadlům, vlajkovým stožárům, slunečním hodinám. A když pohlédneš ještě výš, co vidíš? Komíny, korouhve, věže - věžičky... ,,Dokonalosti se dosahuje maličkostmi, ale dokonalost maličkost není" (Michelangelo Buonarroti) A pro mě se takovou maličkostí staly sluneční hodiny na secesní budově, kde jsem léta pracovala. Nikdy jsem si jich nevšimla. A přitom stačilo tak málo: Pozvednout svůj zrak k nebesům. Pravidelným rituálem se pro mě stávají vycházky do míst mně zatím neznámých, ale i do míst, které znám velmi dobře - o to víc bývám překvapená. A jaký je můj další cíl? Bronzové lavičky lásky nebo záhadný trojzubec na Balabence. Šťastnou cestu přeji vám i sobě. Co přát ,,stověžaté?" Ještě více dalších maličkostí, protože při celkovém pohledu se její dokonalost vytrácí, bohužel. Ale za to ,,Praga caput regni" opravdu nemůže.

Jak pravi autor Stanislav Srnský v úvodu své knihy Prahou je nutno chodit s očima otevřenýma. Obdiv si nezaslouží pouze monumentální památky vychvalované a doporučované průvodci tištěnými i živými. Dávám autorovi za pravdu a nechávám se inspirovat při plánování procházek naší matičkou. Je to chůze ( a sem tam jizda MHD ) na dlouhou trať. Jako první téma jsem zvolila to v páté kapitole- Lvi v pražských ulicích - je jich téměř 30 - různých velikostí a materiálů, samotáři i ve dvojicích. Než se vydám na "foto-lov", přečtu si znovu informace o autorech soch a plastik i historickém kontextu jejich umístění a začlenění do větších celků. Snad jsou i po 3 letech všechny Pražské drobnosti na svých místech a nepotkal je osud Kostela sv.Michala v zahradě Kinských. Publikaci doporučuji jako průvodce nejen Pražákūm - třeba jako program na výlet spojený s detektivním pátráním pro rodiny se zvídavými potomky.....