Obyčejní hrdinové

Obyčejní hrdinové – román o jedné kapitole 2. světové války, který v kontrastu svému názvu ovšem není jen obyčejným válečným příběhem. Stewart Dubinsky zde po smrti svého otce zjistí, že na konci války byl jeho otec postaven před válečný soud. Pro syna jistě velký šok, protože o podobné události slyšel poprvé. Pomalu tak odhaluje otcův utajený vojenský život, kdy rozhodně nebyl pouze řadovým právníkem armádního JAGu… Obyčejní hrdinové jsou románem o obyčejných hrdinech…, kteří však do konce svých dní své hrdinství odmítali. Stali se figurkami v příběhu, jenž jim do života vložil situace, které navždy změnily jejich životy. Ale oni dokázali nad osudem zvítězit, protože se rozhodli nikdy se neotáčet a žít život podle svého přání. Obyčejní hrdinové jsou hrůzným válečným románem, protože zejména krvavé boje v ardenských lesích popisují bez jakýchkoliv příkras. Zároveň však jsou románem protiválečným, protože z každé stránky lze cítit autorovu nechuť k jakékoliv agresi, rasistickým předsudkům a válce. Také jsou však románem milostným a civilním, u němž dlouhou dobu nejde odtušit kam tohle všechno směřuje. A v tom souhlasím i s předchozím komentářem, protože v poslední části už čtenář dobře ví odkud vítr fouká. Každopádně ani ty poslední kapitoly nejsou nijak zbytečné, mne naopak připadaly velmi silné ve svém konečném sdělení, které hned jen tak nevyšumí do prázdna, jako je tomu u spousty jiných románů. Výborná kniha!

Ač je nosný příběh fabulací na pozadí bojů Druhé světové války, v oblasti Franice, v Ardenách a potom i zemích Beneluxu, je celkem uvěřitelný a poutavý a bavil mě. Děj kolem hlavního hrdiny Davida Dubinského je místy zbytečně překombinovaný, ale i s tím se člověk nějak porovná. Popis bojových akcí byl perfektní a vynhradil potom i zbytečně protahovaný závěr, kdy už i nepozorný čtenář musí vědět, někdy od poslední třetiny knihy, co a jak bylo a bude.