Majonéza k snídani

Skvělý, čtivý příběh o mezilidských vztazích, o vztazích v rodině a hlavně o lásce, která na několik podob a kam se časem vytrácí.... ....aspoň vidíš jaká je rodina iluze. Lidi o sobě ví tak málo... První láska je důležitá pro ty další.

Po knize jsem sáhla jenom kvůli názvu. "Kdo, proboha, pojmenuje knihu 'Majonéza k snídani' a o čem to má jako být?" Zařadila jsem ji taky do jedné ze čtenářských výzev, když už jsem ji četla. První polovina mě hodně potěšila. Ano, byl to veskrze náctiletý cajdák, ale dost lepšího ražení, než bývá běžné. Taky se mi líbila hlavní hrdinka vykazující rysy autismu, aniž by ale kdokoliv v knize zmínil diagnózu. Bohužel to celé pozvolna vyprchalo v druhé polovině knihy. Měla jsem pocit, jako by autorce došly nápady, jak pokračovat s psychologií hlavní hrdinky, a tak tam naházela, co jí zrovna přišlo pod ruku. Některé události popisované v knižní přítomnosti a minulosti na sebe navazovaly jen tak, tak. A konec tomu zasadil poslední hřebíček do rakve. Na román pro ženy docela nadprůměr, ale jenom u první poloviny, ta druhá už to pohřbila, takže tomu dávám průměr - 3 hvězdy. Škoda.