Zuzka a kopýtko 1. díl

Přestože se celostránkové stripy uličnice Zuzky a jejího koníka Kopýtka rozjedou poměrně zábavně, následně komiks sklouzne k docela prostoduchému humoru. Bez nápadu, bez poetiky, bez šťávy. Barevná kresba je sice podmanivá, přesně úměrná čtenářskému věku, ale komika s každou další stránkou upadá. Někdo sebou někam flákne a jednoduchý vtip je na světě, přičemž pointa jen tiše úpí za oponou. Na druhou stranu, je tam všechno, co malé holčičky zbožňují, takže ve finále spokojenost. Když se člověk vyrovná se skutečností, že Benoît du Peloux neaspiruje na druhého Charlese M. Schulze, není to zas až tak zlé, jak by se z mého hodnocení mohlo zdát. Pro začínající čtenáře ideální, příběhy nejsou nijak komplikované, velká písmena zaručují srozumitelnost a textu je právě tak akorát, aby se třeťáček ani druháček nezapotil. Co si budeme nalhávat, karikatura a obličejové grimasy dokážou nakopnout dětskou fantazií jako nic jiného. Ovšem na oslovení dospělejšího komiksového fanouška je toho trochu málo.

Vtipné, nasmála jsem se.