Ztracené úterý

Se Ztraceným úterým to nebyl vůbec ztracený čas. Žádná nuda. Zlé pondělí se mi nezdálo tak vydařené. S chutí bych si přečetla další případ vražedného týdne, ale někde se vydání dalšího dílu zaseklo. To mě mrzí, když se mi to začalo líbit.

Ani druhý díl této série se nedá zařadit mezi akční thrillery. Zato ale jde o výborně promyšlený příběh, děj je logický, postupuje vpřed vyrovnaným tempem a v závěru nechybí napětí. Vzhledem k hlavní postavě série je vývoj příběhu i dopadení pachatele podáno z jejího pohledu a psychologie tu má zásadní význam. Je to pomalé skládání dílků mozaiky, rozluštění záhady spočívá hlavně v poznání povah zúčastněných a jejich zvyků. Frieda může působit trochu studeně, ale mně se líbí, baví mě sledovat její uvažování a závidím jí její noční procházky městem (taky bych se procházela nemít zdravý pud sebezáchovy ;-)). 90% Další ohlášený díl má skutečně přiléhavý název "Čekání na středu". Možná budeme čekat věčně... Je to už příliš dlouhá doba od vydání druhého dílu (a mezi 1. a 2. dílem byl jen jeden rok), takže pochybuji, že zbytek ještě vyjde. Je to škoda, série začala dobře a zůstala tu nedořešená jedna poutavá dějová linka s mazaným psychopatem, která se táhne už od prvního dílu. Myslím, že jeho psychologický souboj s Friedou mohl být hodně zajímavý.