Ztracené podoby kraje

Docela příjemné, ne nijak depresivní, spíš melancholické čtení o dozvucích dospívání ... o prohrách v lásce, v přátelství, v rodině ... a o pokusu, jak se s nimi vypořádat. Příběh se odvíjí formou vnitřního monologu hlavního hrdiny-autora, který se nám, čtenářům, snaží zprostředkovat svůj vnitřní svět, svůj způsob prožívání všech těch životních událostí, které ho v dospívání ovlivnily. A nebyly to jen všechny ty životní peripetie, ale také prostředí ve kterém vyrůstal ... malá vesnice. Zprostředkovat nám, čtenářům, stejným způsobem, jako vnitřní svět, i ztracenou podobu kraje, ve kterém vyrůstal, s jeho vztahy a vazbami, ale taky poetikou, se ovšem autorovi už tak úplně nepovedlo, alespoň mě tak úplně neoslovilo, a vzhledem, k tomu, že jsem právě tohle (vzhledem k názvu knihy) očekávala jako stěžejní téma, tak budou muset 3 hvězdičky stačit.

Příběh kluka z malé vesnice, z které se z matkou odstěhuje. Autor nám v knize převypráví svou část života ,kterou prožil právě v této vesnici ,vzpomíná na svoji první lásku, kamarády ale i na zklamání. Kniha by se mohla líbit hlavně mladším čtenářům - četla se docela dobře.