Zrod moderního světa 1780–1914

Jeden z působivých pokusů o "dějiny světa", které už se dneska moc nenosí. Kniha je složitá a potřebujete velmi solidní historický základ od 17. do 20. století, abyste nemuseli pořád něco dohledávat. A pak stejně budete, protože těch odkazů je prostě moc. Kniha mi pomohla umístit mnoho izolovaných znalostí do kontextu , ale zároveň jasně ukázala na další zajímavá témata o kterých toho spoustu nevím a vzbudila touhu si je nastudovat. Skvělý pocit!

Poměrně náročná, ale rozhodně přínosná četba, v níž lze najít mnoho zajímavých pohledů na vývoj v tzv. dlouhém 19. století, ohraničeném přibližně lety 1780 a 1914. Nejde však o čistě historickou, ani ekonomickou, sociologickou, etnografickou či kunsthistorickou práci, Christopher Alan Bayly v různé míře zapojuje všechny tyto disciplíny do zkoumání příčin společenských procesů. Dokazuje, že to, čemu dnes říkáme globalizace, začalo mnohem dříve, už v 18. století. A protože se léta podrobně zabýval historií Britského impéria a Indie, velkou pozornost proto věnuje i dění mimo Evropu. Ostatně na obálce knihy je portrét černošského haitského revolucionáře Jeana-Baptisty Belleyho z roku 1797, o němž padne zmínka v kapitole věnované světu umění a imaginace. Pro mne byly nejzajímavější části věnované nacionalismu a jeho souvislosti se zrodem moderního státu, industrializaci a vzniku dělnické třídy, kde se Bayly vymezuje vůči teoriím, jež považovaly dělnictvo za zvěstovatele nového typu člověka; v konfliktech mezi dělníky a zaměstnavateli na přelomu 19. a 20. století nespatřuje předzvěst revoluce, nýbrž snahu relativně dobře si stojících dělníků zajistit si pro sebe něco z výhod rychlého ekonomického rozvoje. O žádný třídní konflikt nešlo. Dělnická hnutí sice byla propojena, ale v každém kontextu reagovala na jiné podmínky. Tragédií globalizace 19. století podle Baylyho bylo to, že mezinárodní vazby, které by mohly zabránit pádu do ničivého soupeření, a tedy i do války, nebyly dostatečně silné na to, aby ustály katastrofální souběh okolností v srpnu roku 1914. Tímto konstatováním svou monumentální práci uzavírá. Čtenáře mimoděk napadne, jestli dnes jsou už tyto vazby dostatečně silné, aby ustály zase jiné souběhy jiných okolností… Kniha je určitě „povinnou četbou“ pro odborníky a studenty, ale i laická veřejnost, zajímající se o dějiny, si v ní může najít svoje.