Zrcadlo pekel

Nebudu tvrdit, že jsem tuto knihu přečetla. Jen tři povídky a mám dost. Je to snůška nesmyslů a ač nejsem jinak ničitelem knížek, tuto jsem se rozhodla nepostupovat dál, ale spálit na zahrádce. Nemíním takové "blbosti" šířit dál. Říkám si, co pisatele přiměje k tomu, psát o takovýchto nesmyslech? O tom, co nebuduje, co nemá žádnou rozumnou myšlenku a jen se snaží vymyslet co nejvíce hloupostí? TAKŽE U MĚ - PROPADÁK.

Další autor si splnil sen a vydal si knihu vlastní tvorby. Co mi to jen připomíná? Z grafického a vzhledového hlediska jde o velmi zajímavý a na pohled příjemný počin (i když tenhle typ papíru mi u knih docela vadí). Ilustrace a grafické okraje stránek jsou fajn. Horší už to je s obsahem samotných povídek a úplně nejhorší z jejich jazykovou úpravou. Ta kniha jakoby ani neprošla korekturami. Chyb, překlepů, omylů a nevědomých přešlapů je tam tolik, že způsobí bolesti hlavy nejen všem grammar nazi. Kvalita povídek se odvíjí od doby jejich vzniku, čím mladší, tím lepší. Ty, jejichž letopočet vzniku začíná na dvojku jsou docela fajn, ty starší, a ještě k tomu kombinované s fantasy, jsou horší. Ale syrově realistické SYNEK a GENTLEMAN jsou fajn. Nejvíce se mi líbily poslední dvě povídky, rozsáhlý HŘEBEC (nejlepší povídka, nepřímočarý vyvíjející se příběh, docela dobře strukturovaný, ne zcela tuctový a bez mladických naivních úletů) a bizarně komicko atmosférický BOBŘÍK MLČENÍ. Z pohledu čistého čtení kniha dvakrát moc nezaujme. Přistoupí-li se k ní jako k jakémusi záznamu vývoje tvorby jednoho autora, může to být i zajímavá studie. jeden z mála případů, kdy mi chybí půlhvězda. Tohle je totiž, díky těm čtyřem povídkám, čistý průměr. 2,5*