Zrádný bůh

Ve své literární prvotině pracuje Cameron Johnston s oblíbeným motivem rozervaného hrdiny. Protože navzdory drsným poznámkám a cynickému chování, je Edrin Galán nakonec tou nejlidštější z postav, na níž v příběhu narazíte. Po krátkém úvodu, kdy autor nastíní pravidla hry, sklouzne děj k akční řeži, která neustane po celých čtyři sta stran. Bojuje se s monstry velkými i malými, zubatými i chapadlovitými. Takřka detektivní linie kráčí v krvavých šlépějích pachatele a hrůzná šíře odhalovaného komplotu visí nad Galánem jako přízračný Damoklův meč. Zrádný bůh tak nadchne především fanoušky temnějšího odstínu fantasy (bez erotického podtextu prosím), jimž nedělá problém se plně ponořit do nového světa, magie a náboženství. Ačkoli stylistika působí nepřehledně, zápletka je sympaticky jednoduchá, až je skoro škoda, že se na ní nezapracovalo více. Poněvadž když už nic jiného, po porážce prvního netvora ten třetí ani pátý nijak nepřekvapí a finální kataklyzma nemuselo být odkládáno tak dlouho.

Dokonalý případ toho, jak mizerná redakční práce zprasí dobrý překlad u výborné knihy. Příběh je super, hrdina je zajímavý, občas sprostý jak dlaždič... Ale díky větám typu "U plesnivého šulinu!" si ho dost pravděpodobně neužijete tak, jak bylo zamýšleno. Tohle fakt mrzí, protože příběh Zrádného boha je super... Ústřední trojice hrdinů, z nichž jeden je prakticky od začátku mrtvý, bezvadně funguje. Arkánum je správně nesympatické a samotný Galán celé roky úspěšně skrývá, co je doopravdy zač. Takže knihu určitě zkuste, ale pokud máte rádi češtinu, budete plakat. Pokud umíte anglicky, sáhněte po originálu.