Zpověď královny Elišky

Nádherná kniha, kdyby se to opravdu takto stalo, bylo by to docela pěkné. Kniha má čtivý jazyk, řekla bych, že až současný. Někdy i velmi peprně okořeněný, ale vůbec to není na škodu. Miluji osobu Elišky Přemyslovny a její dobu a tato kniha to jen potvrzuje. Autorka příběh staví na reálných postavách, událostech a jednáních, které se dochovaly v kronikách a dochovaných dokumentech z té doby. A moc se mi líbilo, že je to psáno z pohledu Elišky. Podle mě je to, takový malý životopis o jedné velké ženě a jejích životních útrapách, štěstích a odpuštění. Co všechno udělá česká princezna a pokračovatelka rodu, aby uchovala odkaz svých předků, svého otce a dědy?

Takže... Ze 100% motivů v textu je: 60% - Petr Žitavský a historická literatura faktu, 15% Ludmila Vaňková a První muž království, 15% Oldřich Daněk a film Královský omyl, 10% (možná méně) vlastní vklad autorky. Zvolená forma retrospektivního vzpomínání na končící život neumožňuje dramatický popis událostí nebo podrobnější líčení některých epizod, a všichni jsou (pravděpodobně vzdor realitě) v podstatě slušní a hodní, jen si občas házejí klacky pod nohy (ale i to dělají až poté, co si navzájem vysvětlí své motivace). Jazyk vyprávění je moderní, s dnešními hovorovými, místy i vulgárními výrazy nesedícími do popisované doby a k dané sociální vrstvě, což působí dost rušivě. V podstatě se jedná o biografickou literaturu volněji nakládající s fakty, nic nového mi kniha nepřinesla (krom splněného tématu do knižní výzvy) a ani mě moc nebavila. 2,5 hvězdičky.