Zmrdi, vohnouti a my

Dřív jsme jim říkali řiťolezci, anální alpinisti, vychcánci, ale zmrdi fakt ne. Původně jsem si knihu půjčil v knihovně, protože jsem čekal i nějaký návod nebo i poučky, jak se proti těmto praktikám účinně bránit, ale ono nic. Autor, co si říká D-Fens jen komentuje, pejorativně nadává a vypisuje své osobní zkušenosti z reálu, ale nikoho nebrání. Po půlce mě to už přestalo bavit. Je dosti vidět, že je to původně psáno pro blog jako pouhé odplivnutí si z přetlaku v hlavě. Víc drzosti a nadávek, se automaticky nerovná více zábavy. Přeskočil jsem pak na konec, abych se dozvěděl něco o vohnoutech, ale ve výsledku je to pořád dokolečka ta samá sračkoidní písnička. Bla, bla, bla. Je to škvár. Škoda papíru.

Tato kniha je pro okomentování složitá, protože většině čtenářů nic neřekne a mnoho ji odsoudí jako nezajímavou a přisprostlou. Kdo se však během svého profesního života (a kdo taky ne po několika letech práce) setkal s nějakým zmrdem nebo vohnoutem, tak si tady najde spoustu informací pro svůj další rozvoj. :-) Velmi užitečné jsou také kapitolky věnující se newspeaku obou těchto skupin zaměstnanců a také omezenému techspeaku vohnoutů. Je pravda, že normálního člověka to trochu tahá za oči a za uši...... ale na druhou stranu, když se pohybujete mezi lidmi, tak větné spojky vole, krávo aj. jsou zcela běžné. Přidám ještě 2 věty ze zadní strany knihy: Většina textů publikovaných v této knize je politicky nekorektní, xenofobní, sexistická, nacionalistická, heterosexuální, záštiplná a obsahuje sprostá slova. Pokud se vám to nelíbí, nečtěte to.