Zloději těl

Chcete se v letních dnes schovat do temných a ponurých uliček Edinburghu a nenecháte se zastrašit přítomností od odpočinku vyrušených zesnulých? Pak jsou Zloději těl skvělou volbou! Na knihu mě upřímně nalákala už obálka, po přečtení anotace pak bylo naprosto jasné, že je to čtení přesně podle mého vkusu. A ačkoli mě zpracování nakonec překvapilo, rozhodně nejsem zklamaná. Zloději těl jsou příběhem se skvělou atmosférou, přiznanou morbidností, pomalým tempem a překvapivou romantickou linkou. Protagonisté příběhu mi okamžitě přirostli k srdci a nadšeně jsem hltala jejich příběh, rozvíjející se vztahy a překážky, které jim byly kladeny do cesty. Vedlejších postav je v příběhu poměrně dost a rozhodně nebudu tajit, že jsem se v nich místy ztrácela. Naštěstí to ale nebylo tak výrazné, aby mi to narušilo celkový pocit z příběhu. Jak už jsem zmínila, tempo má kniha pomalejší, ze začátku jsem si na to musela zvyknout, ale v závěru mi to sedlo a skvěle doplnilo atmosféru, kterou si kniha nesla po celou dobu čtení, i dobu, ve které se příběh odehrává. O akci, napětí a zvraty ale rozhodně nebyla nouze, zvláště pak ke konci, který jsem musela přečíst na jeden zátah! Kniha mě moc bavila, nemůžu se však zbavit pocitu, že jsem měla větší očekávání, hlavně co se týče medicínského prostředí, provádění pitev a celkově zaměstnání hlavního hrdiny. Jakmile se totiž příběh otočil a začal se soustředit na hlavní hrdiny, to důležité bylo podle mě moc upozaděno. A i když jsem jim fandila, medicína mi v příběhu tak trochu chyběla. Nadchl mě autorčin doslov, ve kterém popisuje, jak moc je příběh inspirován skutečností, které skutečné postavy do něj zařadila. To udělalo knihu ještě o chlup zajímavější. Knihu rozhodně doporučuji! V létě jako únik, na podzim jako čtení s tou pravou atmosférou.

James, mladý šlechtic, navzdory své rodině, odjel studovat medicínu do Edinburghu. Máme rok 1828 a pitvy na takových školách nejsou běžné. Rozhodne se, že bude studovat i soukromou školu, kde taková možnost je. Mrtvol je však nedostatek, a tak kdo si chce vydělat, přidá se k vykradačům hrobů… Za prvé. Tahle kniha nešla přehlédnout. Nádherná obálka, úžasné ilustrace i na prvních a posledních stránkách. To jsem prostě nutně potřebovala. Za druhé. Mám ráda knihy z lékařského prostředí. Baví mě o něm číst, baví mě se v něm vzdělávat a baví mě i pitvy. Je tedy jasné, že jsem tuhle knihu nutně potřebovala. Jen jsem se trošku bála, aby tu nebylo víc gangů a zločinců než pitev. Nakonec musím uznat, že to bylo vcelku vyrovnané. Příběh vás od prvních řádků pohltí. Je psán jednoduše, srozumitelně, a navíc, hlavní hrdina několikrát promlouvá přímo ke čtenáři a tím si vás prostě získá. Je to zajímavé i napínavé, a to mnohdy opravdu hodně. James se totiž připlete k partičce, která se jen tak něčeho nebojí. Zároveň tu nechybí vtip a taková určitá lehkost, že vám při čtení bude dobře (pokud vám tedy nevadí rozřezaná lidská těla). Trochu mi vadila romantická linka, kterou autorka do příběhu zapojila. V této knížce se mi úplně nehodila. Avšak na závěr autorka vysvětluje, proč ji tam dala v této podobě. Navíc se na konci dozvíme, že někteří zločinci tu jsou napsáni podle skutečných lidí a díky true crime podcastů si k autorce našli cestu. Bylo to moc fajn čtení. Moc mě bavilo a ani jsem se nenadála a byla jsem na konci. Nebojte se vstoupit do Edinburghu, i když je jasné, že pár mrtvol tu potkáte.