Zlatá kniha komiksů Neprakty a Švandrlíka

Archivářská záležitost, i když u Bufa a Lory jsem se bavil i po letech.

Tohle bylo úmorné. Pro mě je to velké zklamání. Od Neprakty jsem doposud znal jenom jeho vtipy a ilustrace, a jeho styl kresby miluji. K jeho komiksům jsem se ještě nedostal, anebo si je z dětství z Ohníčku a Dikobrazu prostě nepamatuji. Vzhledem k tomu, že si půlku z nich nepamatuji už teď, po dočtení knihy, by se nebylo čemu divit. Mám takový dojem, že většina těch komiksů jsou relikty doby, a nadčasových je jen pár z nich. Jsou zde většinou stripy anebo jednostránkové příběhy, které někde vycházely, často plnily nějaké politické anebo propagační zadání, a také byly velmi často z politických důvodů předčasně ukončeny. Humor mi mnohdy přišel takový mdlý a nevýrazný. Ale chápu, že to musí být těžké, dělat legraci v časopisech pro děti a navíc tak, aby v tom totalitní režim nenacházel provokaci. Navíc je to spousta stripů a krátkých příběhů najednou. Pokud to někde vychází jednou týdně, tak to je asi osvěžující. Zvláště v té době. Pokud to ale konzumujete ve větším množství z knihy, tak se toho rychle přejíte. Některé komiksy nemají jen text bublinách, ale také text pod panely. Například v úvodních příbězích Seka a Zuly z pravěku. S tím jsem měl obrovský problém. Většinou jsem texty pod panely zapomínal číst a potom jsem je zpětně dočítal. Je zajímavé, že když v ty texty pod panely skončily, tak mě to začalo mnohem víc bavit a přišlo mi to vtipnější. Ale abych k těm komiksům nebyl jenom kritický. Některé z nich jsou vtipné a zábavné od začátku do konce. Jsou to většinou komiksy se souvislým dějem. Nejvíce mě balily komiksy Jak vyhubili (vyhynuli) upíři na Rusi, Léčka (Kopyto a Mňouk), Pan Šambule rovná svět, Sága rodu Krokova (škoda, že to komanči zařízli) a Kouzelný míč. Jiné komiksy mi přišly zábavné jen po určité období (například Sek a Zula). No a některé komiksy, jako třeba jednostránkové příběhy z historie hradů a zámků (Co ve starých kronikách nebylo), mě rozesmály jenom v několika epizodách. Ocenit musím i jistou míru brutality v komiksech. I v těch pro děti. Mám obavu, že některé dnešní děti a jejich rodiče by z toho dneska byli špatní. Tuto knihu ale zabíjí něco úplně jiného - zvolený formát, editorská práce a redakce. Je to katastrofa. Většina komiksů je dělaná na šířku, ale kniha je dělaná na výšku. To znamená, že jsou na jednu stránku dány dvě původní stránky, aniž by se minimalizovaly prázdné okraje. Takže je to často všechno malé a stěží čitelné. Ať už bubliny, nebo texty pod obrázky. Jeden milimetr vysoké ruční písmo je fakt masakr. Průser je taky to, když je dlouhý čtyřřádkový komiks rozdělený vertikálně v půlce a ty půlky jsou pod sebou, bez jakéhokoliv upozornění. Takže to chvíli trvá, než vám dojde, že máte číst řádky v pořadí 1,5,2,6,3,7,4,8. A na protější straně je jiný komiks zprasený úplně stejně. Přitom stačilo dát ty půlky vedle sebe, tj. jeden řádek přes dvě stránky. Podobný rébus na vás čeká v komiksu o lachtanovi Alfonsovi, kde musíte přeskočit třetí řádek na první straně, a přečíst ho až po třetím řádku na druhé straně. Ale to není jediný problém, který mě na zpracování této knihy vadí. Tady prostě naházali všechno na stránky bez přemýšlení a bez jakékoliv editace. V komiksech, zvláště pak v textech pod obrázky, zůstaly chyby. Nevím, jestli je tak nechali úmyslně, kvůli autenticitě, nebo si toho nevšimli, anebo jim to bylo jedno. Hrubky se ale nevyhnuly ani doprovodným textům. Problém je také s obrázky. Některé jsou rozostřené, v některých jsou fleky, které mohou být ze špatné archivace, anebo chyby v původním tisku, a někde je vidět jiný odstín papíru, který byl naskenovaný. Nikomu evidentně nepřišlo důležité s těmito nedostatky něco dělat. Je to takové hodně punkové vydání. Za zpracování knihy srážím jeden a půl hvězdičky.