Zhýralec

I Zhýralec mě dostal. Netuším, jak to ta L. J. Shen dělá, ale pokaždé mě vrhne do naprosto šíleného vztahu plného sarkasmu, vášně, zmatku a vývoje postav. A tentokrát? Davon a Belle. Voda a beton. Hádejte, kdo je voda. (Tip: není to Belle.) :-D Belle byla pro mě asi nejmíň sympatická hrdinka ze všech. Jako fakt – jakmile se objevila, měla jsem chuť schovat všechno křehké, co doma mám. Bouře? To je slabý slovo. Spíš hurikán. Jasně, vztah nevztah založený čistě na "ehm" reprodukčních záležitostech. Romantika hadr. Četlo se to neskutečně dobře. Jako když jedete z kopce na kole – nemáte brzdy, ale stejně chcete jet dál, protože ten adrenalin prostě stojí za to. Žádná hluchá místa, žádná nuda. Jen šílená jízda, při který se začnete do hlavních postav skoro až zamilovávat. A když se nakonec začnou otvírat (a nemyslím tím jen knoflíky u kalhot), vynoří se důvěra, vášeň a... no jo, i ta zatracená láska. Za mě prostě boží!!!

„Některé z těch nejkrásnějších věcí, jež stojí za to v životě mít, přichází zahaleny trnovou korunou.“ – Shannon L. Alderová Závěrečný díl této série opět ve stylu této autorky. Smršť emocí a pro mě velké napětí, co Shen pro své postavy připravila. Kdo jste zvyklí na pero této autorky nebudete rozhodně překvapení ani zklamaní. Postavy temné, citově rozbité a nezávislé, ale ten konec opět šťastný, to prostě čtenář chce a já nejsem vyjímkou. "Věděla jsi, že když se samec a samice ďasa spáří, sdílí pak těla navždycky? Když sameček najde ochotnou partnerku, splyne s ní. Přichází o oči i spoustu vnitřních orgánů, až si spolu propojí krevní oběh.“ Devon mě láskyplně hladí po ruce a dívá se na mě ze židle vedle nemocniční postele. „Páni,“ opáčím suše a zadržuju dech, abych zastavila bolest. „To mi zní povědomě.“