Žena, která zmizela

Dovedu si představit, že nosná výchozí zápletka (msta) je námětem pro jeden z dílů seriálu Policie Modrava. Vyšetřovatelé z Jihlavy se totiž chovají stejně klidně a pohodově jako policejní tým z Modravy. Překvapí brutalita zločinců a zároveň i chování policistů, kteří jednají až pět minut po dvanácté. Detailní popisy, co Jiří Horák (ústřední postava) snídal, případně jaké měl potíže s parkováním, jsou spíš na škodu. Autor se místy ztratí v čase (objevení první mrtvoly na Borovince). Také dialogy děj nikam neposunují. "Lucka mu podala sklenici s vodou. Napil se, a teprve poté si uvědomil, že má docela žízeň. Vypil ji tedy až do dna a pak ji položil na stůl. »Vidím, že ti přišla vhod,« poznamenala Lucie. Usmál se. »Děkuju.« »Nemáš za co, «mávla rukou." Nevěrohodně působí, že jednu z možností, jak dohledat pachatele (lokalizovat mobil), neřeší JIří Horák s policií, ale s kamarády. Zarazilo mě časté zvracení vyšetřovatele, ale především Jiřího Horáka. Kdo zná olomouckou právnickou fakultu, Jihlavu, případně autora, ocení, jak do příběhu zasadil některé reálie. "Pozoroval lidi spěchající do černé budovy, nádoru na jinak krásnm a velkém náměstí. Tato stavba byla postavena za komunismu přímo uprostřed a od té doby jihlavské náměstí doslova dehonestuje." Pobavilo mě, že o cestě Jiřího Horáka do Rakouska jsem četl ve chvíli, kdy jsem vlakem přejížděl přes Dvořiště :-) Celkově - příjemná oddechovka do vlaku, nebo pro čtenáře, který rád odpočívá u Policie Modrava.

Napínavý a děsivý příběh z českého prostředí. Kniha je velmi čtivá, což mě velmi příjemně překvapilo vzhledem k tomu, že se jedná o autorovu první knihu. Samotný styl psaní se v něčem podobá populárním severským detektivkám. Rozhodně se těším na další autorovu knihu a jsem zvědavá, jestli vychytá nedostatky, kterých ale opravdu moc nebylo. Z jeho stylu cítím trochu ironii k k dění ve světě, nijak to ale neničí žánr, který píše