Země zapomenutá časem

Je to už delší doba, co jsem četl Johny Cartery nebo Tarzany, ale krásně jsem se navedl zpátky na vlnu pana Burroughse. Děj je střídmý, až prostý, a zápletka kolem čtenáře jenom fičí. Pěkný vědecko-fantastický příběh (nehodí se moderní název sci-fi) zcela odpovídající době, v jaké vyšel; nad postavami nehloubejme, jsou to spíš jen obrysy skrze které sledujeme zajímavý svět a příhody, které je potkávají. Úchvatně nakousnutý ostrov s vlastními zákony a kulturami naznačuje nevysvětlené záhady a zápletky, na které se těším do dalších dílů. Líbí se mi i vydání s krásnou obálkou, ilustracemi a mapkou, opakovaně jsem k ní během čtení listoval, a překlad se také povedl. Poznámky pod čarou krásně vystihovaly a poukazovaly na stáří knihy a dobu, v jaké pan Burroughs žil; pro mě ne vždy potřebné, jelikož jsem fanouškem, ale pro mnohé neznalejší duše určitě velmi prospěšné.

Působilo to na mě dospěleji a syrověji, než autorova známější série John Carter, pán Marsu. Námět je podobný - udatný hrdina neustále zachraňuje dámu svého srdce před všelijakým nebezpečím a u toho odkrývá další a další tajemství exotického světa. Tedy v tomto případě spíš většího ostrova. Caprona neobsahuje mocná města a obří armády jako Burroughsův Mars, obydlený civilizacemi tvorů pěti různých barev kůže, ale bez lákadel putování není. Kniha byla v roce 1975 zfilmovaná. Pro fanoušky monster movie a brakových sci-fi je tahle adaptace snesitelná, ale ostatním doporučím knížku.