Země příběhů - Na vlnách fantazie

Maskovaný muž naverboval ty největší literární padouchy – Zlou čarodějnici ze západu, Srdcovou královnu a Kapitána Hooka – spolu s jejich armádami. Proti nim nemají malé armády z království Popelky, Sněhurky, Lociky, Růženky a Karkulky tu nejmenší šanci. Naštěstí se však Alex s Connorem vydávají naverbovat vlastní literární armádu. Nejedná se však o ledajaké knižní postavy, ale o postavy, které stvořil sám Connor při psaní svých povídek. Bohužel celá věc není tak jednoduchá, jak si Connor představoval. Obzvlášť, když se ve svých povídkách dozvídá věci o sobě, se kterými nepočítal. Mezitím co se dvojčata snaží vytvořit dost velkou armádu na poražení Maskovaného muže se pohádkový svět pod jeho vládou bortí a všichni občané, především pak králové a královny, se musí bát o hlavu. Naštěstí ani tento svět nezůstal bez hrdinů, kteří mají situaci pevně v rukou. A nelze zapomenout ani na chudáka uneseného Emmricha, kterého se snaží vypátrat Bree spolu se sestrami Grimmovými. Na pohádky není nikdo nikdy moc starý. Já rozhodně ne. Miluji literaturu a pohádky jsou její základ. A když někdo zpracuje tuhle klasiku do nové a originální formy je pro mě naprosto samozřejmé, že si takovou knihu či sérii přečtu. Obzvlášť pak, když ji napíše jeden z mých oblíbených herců z Glee – Chris Colfer. K Zemi příběhů jsem se sice dostala až v létě tohoto roku, ale za tu krátkou dobu jsem stačila přelouskat všechny čtyři díly a po tom, jak skončil ten poslední jsem se neskutečně těšila na to, jak bude příběh nejen sourozenců Baileyových pokračovat v tom pátém. Většina příběhů, které jsou pohádkově laděny je psána v er-formě. Jinak tomu není ani u série Země příběhů, kde se to opravdu hodí, a to hned ze dvou důvodu. Jednak je příběh určený čtenářům od devíti let, takže i když je to předělávka pohádek jedná se pořád o pohádky v pravém slova smyslu a pak se příběh odehrává na různých místech kolem několika lidí, a to ve většině případech vždycky lépe vyzní právě z pohledu třetí osoby. Všechny knihy z této série se mi četly neskutečně dobře, ale pátý díl se mi četl ještě o kapku lépe. Ale nemyslím si, že by to bylo tím, že se nějak změnil styl psaní, spíš je to změnou příběhu. První tři díly jsou samozřejmě úžasné, ale jsou o starých známých pohádkách, které slýcháváme od dětství, jen v hodně upravené podobě. Ve čtvrtém dílu do toho vstupují klasická literární díla. Což je skvělé a zajímavé oživení, ale pořád se jedná o něco, co většina z nás zná. Ale v tomto díle se vedle originálního pojetí klasických příběhů objevují i příběhy nové, Connorovi povídky. A právě proto bych řekla, že se tahle kniha čte o krapet lépe a možná je i o krapet lepší než předchozí. Je z nich totiž nejvíc nepředvídatelná. A jelikož se jedná o knihu určenou spíše pro děti, tak ani v tomto díle nechybí chytré rady a ponaučení. Podle mého názoru jsou to však rady, které by leckdy pomohly i dospělým, takže rozhodně nevylučuji, že můžou být nápomocné i starším čtenářům. V pohádkách jsou postavy většinou takové „povrchnější“. V knize jsou popsány ty jejich stránky, které jsou pro knihu důležité, ale nejde se nijak do hloubky. V tomhle případě bych řekla, že čím víc dílů tato série obsahuje, tím víc se čtenář dovídá o postavách. Tyhle pohádkové postavy jsou totiž mnohem promyšlenější než ty z původních pohádek. Jen je třeba chvilku počkat, aby se naplno projevily. Z knihy Země příběhů – Na vlnách fantazie jsem nadšená, ostatně jako z celé téhle série a už se nemůžu dočkat šestého a pokud se nepletu tak i závěrečného dílu této série. Kniha skončila tak neuvěřitelně napínavě, že mě opravdu mrzí, že si na ni budu muset počkat minimálně do příštího roku. Pokud hledáte skvělé čtení pro děti, tak rozhodně doporučuji celou sérii Země příběhů. Ale podle mě se jedná o krásné čtení pro každého, kdo má rád pohádky ať už je mu deset, třicet, padesát nebo třeba sto. Na pohádky prostě není nikdo příliš starý. Ani na Zemi příběhů. Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Albatrosmedia - Fragment.

Užasně dokonalé.... Jako každý díl této série.... Ale musím se vám přiznat... Přeskočila jsem jeden z Connerových příběhů... Když to upřesním: Tu z toho vesmíru. Už přesně nevím jak se to jmenuje... Ale ostatní příběhy se mi fakt líbily....