Zbloudilci

Zpočátku se mi kniha docela líbila a stejně tak i autorovo podání textu. Spousta myšlenek o hledání své identity se dá pojmout na většinu mladých lidí, bez ohledu na dobu, v níž vyrůstají, takže příběh je vcelku uvěřitelný. Přibližně v polovině knihy jsem se ale začínala nudit a jen ze zvědavosti jsem dočetla do konce. Proto knihu hodnotím jenom jako lepší průměr.

Tohle byl opravdu zvláštní román. Nic podobného jsem ještě nečetla. Název "zbloudilci" je naprosto trefný. Autor ve svých doslovných poznámkách uvádí slovníkové významy zbloudilců - nejistý, dezorientovaný, potulný, zmatený, ten, který neví kudy kam, vystěhovaný,... A přesně takové postavy svého románu stvořil. Je to příběh lidí, kteří neustále hledají - svou identitu, svoje místo v životě, životní cestu, sami sebe... Pan Desiati nám představuje generaci Y, tzv. generaci mileniálců. A přesto, že do ní ročníkově spadám (na což jsem přišla až po dočtení knihy), mi byly postavy románu na hony vzdálené, a z větší části i po dočtení nepochopené. Nemohu říct, že by se mi tento román vyloženě líbil. Trefnější vyjádření je, že mě zaujal, stejně jako autorův osobitý sugestivní styl psaní.