Teď už je mi jasné, že se celý Akira skládá ze dvou trilogií. První trilogie je o probuzení Akiry a zničení Neo-Tokia. Ta druhá je o růstu Tecua a a tady nechci předjímat, ale byl jsem teď na Akirovi v kině, a tak už mám představu, jak se to celé může uzavřít. První trilogie měla úžasné tempo a každá z knih byla trošku jiná. Ve čtvrté a páté knize mám pocit, že se to celé točí dokola a příběh se posunuje kupředu jen velmi pomalu. Možná je to i tím, že se to celé odehrává ve zničeném velkoměstě, na troskách mezi polámanými mrakodrapy. Na chvíli je to atraktivní prostředí, ale brzy se okouká a začne být monotónní. Asi nepřekvapí, že kresba je pořád stejná, tj. pořád stejně skvělá.

Akira 5 sa vracia po slabšom štvrtom diely znovu na vrchol a dokazuje, že sa jedná o nadčasové a veľmi kvalitné dielo. Tecuova sila je stále väčšia a nebezpečnejšia a už je schopný spraviť kráter aj do mesiaca. Naviac je to veľmi podarený záporák, pri ktorom vážne neviete, ako sa kvôli svojej psychickej nevyrovnanosti zachová a tak to uvádza všetky ostatné postavy do nebezpečenstva. Je tu znovu viac epickej akcie, viacero pútavých scén a celkovo je to perfektná príprava na finále série.