Záškodník

Říjen 1942. Nacistické Německo je jen krůček od prvních testů k sestrojení atomové bomby. K těmto však potřebuje dostatečné množství jaderného moderátoru - oxidu deuteria, známějšího jako "těžká voda" a jediné místo, kde může tuto vodu získat, je továrna na hnojiva v Norsku. Spojenci v Anglii reagují vytvořením Oddělení pro zvláštní operace (SOE) a cvičí zde záškodnické skupiny uprchlých norských protinacistických odbojářů, kteří se mají vrátit domů s jediným úkolem - poslat celou tu výrobu těžké vody k čertu! Hlavním článkem se tak stává bývalý norský inženýr Kurt Nordstrum, jehož krom nezlomné lásky k vlasti vede touha vyrovnat si své vlastní účty... Po roce, co jsem četl Jediného muže, je zde další parádní válečný thriller z období 2.SV, od autora Andrewa Grosse. Opět se jedná o skvělé propojení skutečné historické události a fiktivních postav, které však mají své skutečné předobrazy. Co se týče příběhové linky, velice rychle jsem zjistil, že ji znám, protože byla nedávno zpracována také ve výborné televizní minisérii od BBC "Boj o těžkou vodu", která běžela i v naší televizi. Ze zážitku mi to však neubralo, spíš mi vzpomínky pomohly dokreslit představu o prostředí a neúprosných podmínkách norské přírody, které celou záškodnickou akci provázely. Na rozdíl od seriálu však kniha nesleduje tolik příběhových rovin a soustřeďuje se na skutky záškodnické skupiny vedené Kurtem Nordstrumem, sic smyšlené postavy, mající však skutečný předobraz v osobě Knuta Haukelida, jenž se akce opravdu zúčastnil. Vyprávění je napínavé od prvních stránek, bez zbytečného balastu. Snad jen bych si odpustil trošku zbytečnou milostnou linku, jenž mi k realisticky smýšlejícímu Kurtu Nordstrumovi moc neseděla. Ale kdo ví, i ve válce člověk potřebuje někoho blízkého... Druhá světová válka se lámala v těžkých bitvách tisícových armád u Stalingradu, plážích Normandie či píscích Afriky. Pak jsou tu však mikropříběhy jedinců a malých skupinek statečných, kteří provedli údery nepříteli neméně zničující. Mám tyto osobitější příběhy mnohem raději a rád si o nějakém dalším rád přečtu. Vůbec mi pak nebude vadit, pokud to bude v podobě takto skvěle napsaného románu.

Říjen 1942. Nacistické Německo je jen krůček od prvních testů k sestrojení atomové bomby. K těmto však potřebuje dostatečné množství jaderného moderátoru - oxidu deuteria, známějšího jako "těžká voda" a jediné místo, kde může tuto vodu získat, je továrna na hnojiva v Norsku. Spojenci v Anglii reagují vytvořením Oddělení pro zvláštní operace (SOE) a cvičí zde záškodnické skupiny uprchlých norských protinacistických odbojářů, kteří se mají vrátit domů s jediným úkolem - poslat celou tu výrobu těžké vody k čertu! Hlavním článkem se tak stává bývalý norský inženýr Kurt Nordstrum, jehož krom nezlomné lásky k vlasti vede touha vyrovnat si své vlastní účty... Po roce, co jsem četl Jediného muže, je zde další parádní válečný thriller z období 2.SV, od autora Andrewa Grosse. Opět se jedná o skvělé propojení skutečné historické události a fiktivních postav, které však mají své skutečné předobrazy. Co se týče příběhové linky, velice rychle jsem zjistil, že ji znám, protože byla nedávno zpracována také ve výborné televizní minisérii od BBC "Boj o těžkou vodu", která běžela i v naší televizi. Ze zážitku mi to však neubralo, spíš mi vzpomínky pomohly dokreslit představu o prostředí a neúprosných podmínkách norské přírody, které celou záškodnickou akci provázely. Na rozdíl od seriálu však kniha nesleduje tolik příběhových rovin a soustřeďuje se na skutky záškodnické skupiny vedené Kurtem Nordstrumem, sic smyšlené postavy, mající však skutečný předobraz v osobě Knuta Haukelida, jenž se akce opravdu zúčastnil. Vyprávění je napínavé od prvních stránek, bez zbytečného balastu. Snad jen bych si odpustil trošku zbytečnou milostnou linku, jenž mi k realisticky smýšlejícímu Kurtu Nordstrumovi moc neseděla. Ale kdo ví, i ve válce člověk potřebuje někoho blízkého... Druhá světová válka se lámala v těžkých bitvách tisícových armád u Stalingradu, plážích Normandie či píscích Afriky. Pak jsou tu však mikropříběhy jedinců a malých skupinek statečných, kteří provedli údery nepříteli neméně zničující. Mám tyto osobitější příběhy mnohem raději a rád si o nějakém dalším rád přečtu. Vůbec mi pak nebude vadit, pokud to bude v podobě takto skvěle napsaného románu.

Výborný válečný román o skutečných operacích, které změnily vývoj 2. světové války. Nebýt té knížky, vůbec bych nevěděla, že se něco takového stalo, zase jsem si rozšířila obzory :) Hned jsem si zjišťovala více informací a určitě se podívám na norský seriál na toto téma. Za mne obdivuhodní lidé, kteří dělali to, co dělali, obětovali vše pro dobrou věc. Nedovedu si představit, že by tohle dokázali dnešní cca pětadvacetiletí kluci, co jen čučí do mobilů. Rozhodně doporučuji k přečtení.