Zánik Atlantidy

Velice dobře napsaná záhadologická knížka. Přesně takové mám rád a čtou se jedním dechem. Tuto jsem neodložil, dokud jsem ji nepřečetl v podstatě na jeden zátah. Autor nejprve popíše, jak podle Platóna vypadala Atlantida, kdy zanikla, jak měla na svém území slony, dvakrát ročně úrodu. Pak popíše svět, jak v té době vypadal podle vědců a tím stejně jako většina vědců prohlásí, že takto to prostě nemohlo být. Zmíní se na několika stránkách o tom, kde všude se hledala „a našla“ Atlantida – na Théře, v Antarktidě, v Tunisku atd. Pak přejde ke kapitolám, které mne nejvíce bavily. Nachází po celém světě střípky tajemných staveb, které jsou staré a oficiálně nemohou ani existovat – například podvodní stavby u Japonska, Tihuanacu u jezera Titicaca, vodní eroze na Sfinze apod. Přichází s myšlenkou, že v době, kdy zanikla podle Platona Atlantida, zde existovala po celém světě rozvinutá civilizace, která najednou zanikla a přišel úpadek. Pak pátrá proč zanikla. Nastiňuje různé teorie, které mohly způsobit celosvětovou potopu a dopátrává se k tomu, že to musel být výbuch supernovy. V závěru zmiňuje Dänikena, který všude vidí mimozemšťany, ale Brennan namítá, že to nebyli mimozemšťané, ale přeživší elita zaniklé civilizace. Závěr knihy v podobě epilogu se mi nelíbil. Najednou se dozvídáme o unikátním kódu, který je v židovské tóře, který předpověděl celou historii za posledních cca dva tisíce let. Najednou přichází příliš okultismu a celý ten epilog mi tam přišel naprosto zbytečný a jak od jiného autora. Brennan nezabíhá do podrobností, určitě vynechal některé věci, které by jeho teorii mohli narušit, ale stejně jako mnozí autoři před ním ve mně nechává červíčka pochybností, že opravdu tady mohla kdysi existovat „předpotopní“ civilizace velkých námořních králů a stavitelů… Rozhodně doporučuji k přečtení. Jen poznámka, kterou píši po vložení knížky zpět do police své knihovny. Všiml jsem si, že mám doma knížku o cestování časem, kterou jsem četl naposledy před cca dvaceti lety, a až nyní mi došlo, že je od stejného autora. V té knize různé záhadné věci vysvětluje cestovateli v čase a učiteli, kteří přišli z budoucnosti. O nich se naopak v této knize nezmiňuje. Takže své teorie píše spíše pro komerční úspěch. I tak jsem rád za přečtení knížky.

Atlantida jako seriózní téma k výzkumu. Kdo vlastně vykázal Platónův popis ztraceného kontinentu do říše bajek či jak dnešní vědci říkají "myšlenkového experimentu"? No byl to už jeho žák, který však měl jiný společenský původ a politické názory. Ač velký myslitel, byl to jen člověk, který hned v zárodku znevážil dialogy Timaios a Kritias jako otisky historických pramenů. Jak šla staletí, různé výklady pokřivování obrazu o Atlantidě zcela zamlžilo historii lidstva na jeho počátku. Nebo konce? Je až zázrakem, že spisy o Atlantidě patří k těm deseti procentům zachovalých antických písemných památek. Zbylých 90% bylo ranými křesťany nemilosrdně páleno a ničeno přepisy či opětovným použitím v klášterních knihovnách, kde vznikaly takzvané palimpsesty. Ale to už narážím na další knihu... Zde bych velmi nerad tuto publikaci řadil mezi tzv záhady, ne tato kniha zásadně mění pohled na úsvit lidstva a dává do souvislostí střípky informací, které samy o sobě jsou záhady. Jako celek však dávají obraz, který ve mě vyvolalo pocit uspokojení z výkladu dějin skládající ucelený obraz dávné minulosti doposud jen předávaný v paměti národů doposud nazývaných mýty. Po přečtení této knihy budete i jisté texty v Bibli vnímat bez nutnosti slepé víry. Slepá víra stačí těm, kteří nemají informace, nemají znalosti dávat věci do souvislosti. Kdo hledá informace bez předsudků, nepotřebuje víru, protože ví. Není to jen náboženská víra, ale i víra v nějakou vědeckou teorií i když má očividné rozpory s důkazy. Lidé jsou v poznání jako ti pověstmi pozorovatelé v jeskyni jenž hádají stav světa z odrazu stínu od ohně v jeskyni na jejich stěnách. Žijí v iluzi. Vemte tuto knihu a vyjděte z jeskyně a prohlédněte si úplný obraz. Fakt to doporučuji.