Zaklínač Skleněný dům

Komiksový Zaklínač nedopadl vůbec špatně, brzdí jej pouze přepálený rozsah a tendence Paula Tobina dělat z Geralta z Rivie za každou cenu tajuplného hrdinu, co má vždycky poslední slovo, pokud možno s morbidním podtextem. Achillovou patou se ale nakonec ukazuje zápletka. Což o to, tvůrci – tady je třeba vyzdvihnout kresbu Joe Queria – umí rozehrát perfektní atmosféru strachu, kterou navíc umocňuje zdařilý hororový motiv. Jenže jak narůstá počet stran, je čím dál víc zřejmé, že vyprávění vaří z vody. Některé scény jsou pak při zpětném pohledu buď nesmyslné, nebo nepochopitelné, přičemž nápad s domem, ve kterém se scházejí prokletí, se ve finále ukazuje jako nadbytečný, protože s ústřední dějovou linií nemá přímou souvislost a funguje jenom jako autorská berlička, jak se vyvlíknout z problému. Podobné je to i s různými monstry, jako je hrobice či lešij. Přitom třeba nápad s vitrážemi je naprosto dokonalý, jen by ho bylo třeba dotáhnout do konce. Jako ostatně většinu věcí v tomto příběhu.

První díl komiksové série o Zaklínači, který není z pera Sapkowskiho. Zaklínač potká rybáře, jehož mrtvá žena obývá tajemný dům a Zaklínač je požádán o pomoc ..... Za mě překvapivě dobře napsaný příběh, který má strašidelnou atmosféru s velmi pěknými ilustracemi Joea Queria.