Zaklínač Rónin

Obálka je jedním slovem nádherná. Uvnitř komiksu už jsou obrázky slabší. Nechápu, proč nepokračovali ve stejném duchu i uvnitř. Příběh začíná tak, jak si ho pamatuji z knih. Geralta si najímá starosta, aby ho zbavil příšer, které zabíjejí lidi z vesnice, které žijí u řeky. Vydává se na cestu a bojuje, za sebe, za vesnici, za spravedlnost. Bojuje a vyjednává. A také hledá svou dceru Ciri. Potkává Kappy (děti řeky), které sice zabíjejí vesničany, ale běžně nejsou násilné, něco je muselo donutit. V jeskyni potká Tatsu (draka). Nejvíce se žene za Juki onna(sněžná žena), která vypadá jako krásná žena, ale v zasněžených oblastech si na ní musí dát pozor.  Při své cestě potkává ještě další bytosti. Tengu ( nebeský pes), Jamamba (horská babizna), Jukinko ( dítě sněhu), Nekomata (dvouocasá kočka).  Tyto komiksy jsou hlavně pro fanoušky Zaklínače. Brala bych více stran a nebo mít všechny díly hned při sobě a brát jeden za druhým. Protože kniha má pouze 120 stran. Myslím si, že mají tyto mangy super potenciál. Až dojde na další díly a další postavy. Skvěle zpracované jako vždy a já doufám, že budou vycházet další díly. 

„Drahý osude, můžeš jít laskavě do prdele a nechat mě být?“ Kupodivu všední počtení. Zaklínačské propriety zakomponované do prostředí Země vycházejícího slunce a komiks nakreslený na japonský způsob – tedy zprava doleva, od konce po začátek. Dějově ovšem standard, což ještě korunuje překvápko v podobě plánovaného pokračování. Takže kromě epizodních soubojů s různou fantastickou faunou, které jsou proloženy nějakou tou cynickou notickou o lidech a jejich skutečné povaze, ve finále ještě zjistíme, že příběh nekončí a všechny náznaky roztroušené kolem únosu a pronásledování byly pouhou vějičkou na další možnou knihu. Zklamáním pak je, že scenárista Rafał Jaki po celou dobu nepředvádí nic, co by člověk neznal odjinud, lépe provedené a možná i lepé rozvedené. Rónin tak působí pouze jako fanouškovský doplněk, hrdě se hlásící k japonské kultuře a skromně využívající možnosti, které kulisy nabízejí. V ten moment ale proč taky? Vždyť už by to najednou byl úplně jiný příběh s úplně jinou postavou...