Základní zásady trestního řízení a právo na spravedlivý proces

Nemám rád trestaře a jejich publikační činnost v této republice shledávám naprosto otřesnou. Jako nedosahuje to úrovně správařů, ale to není zase takový úspěch - seminární práce středoškoláka nejsou tak katastrofické, jako texty některých trestařů. Ke knize jsem byl tedy zpočátku nepřátelsky naladěn, tím spíše, že na rozdíl od slušných knih neobsahuje "úvodní poznámky", ale "úvahy introdukční", což nesvědčí o dobrém mentálním stavu autorově. Přesvědčivý nadto není ani obsah pojednání o principech obecně. Nakonec ale musím říci, že se jedná o vlastně dobře řemeslně odpracovanou knihu, která není v ničem inovativní, v ničem extra zajímavá a nepřináší vlastně nic nového, ale je prostě dobře naspaná, věcně korektní a rozhodně dobře shrnuje českou (ale skoro jenom českou) odbornou diskusi. Ano, překvapuje mne, že se tu dnes dá ještě vydat kniha, která obsahuje tak desetinu cizojazyčných zdrojů, i moje seminární práce obsahují větší zdrojovou diversitu (Kniha vychází z cca 102 odborných knih, přitom 88 je českých a slovenských, jenom 14 lze považovat za cizojazyčné (angličtina, němčina, polština), nemám přitom důvod si myslet, že by to u odborných článků bylo lepší, spíše naopak.). Přitom to není nutné, protože o principech se z očividných důvodů dá pojednávat (a je to skoro nutné) v nad zákonnou úpravou. K tomu autor nicméně nepřistoupil. Jedná se tedy o historické exkurzy, souhrn aktuální debaty a finální destilát. Proto nelze knihu hodnotit jako akademicky příliš hodnotnou - což ale samo o sobě není po mém soudu nijak osudově strašné. Proč? Protože to furt slouží jako vynikající vhled do pozice principů v právním odvětví a demonstruje to míru v jaké jsou jednotlivé instituty ovlivněny tím kterým principem. Kniha si uvědomuje všeobjímající charakter svého tématu a snaží se jej pokrýt co nejuceleněji. Což je mi vlastně milé a považuji to za vcelku sympatické. Jsem rád, že jsem si knihu pročetl? Ne. Ale když už jsem ji měl doma... Znovu bych to nečetl, o úplném zabíjení času se tu ale hovořit nedá. A pokud vás, na rozdíl od mé maličkosti, trestní proces hluboce zajímá, asi není důvod si tuto knihu neprojít.