Základní zásady Baťova systému řízení

Baťa viděl problém v zaměstnaneckém nebo jak on říkal „námezdním“ myšlení – kde organizace práce funguje na základě nařízení, kde vlastní iniciativě nejsou dávány podněty, a pokud se objeví, nelze ji objektivně měřit a lze ji jen nahodile odměnit. Další související problém viděl v tom, že je spojení pouze mezi dělníkem a podnikatelem a žádné spojení mezi dělníkem a zákazníkem. Proto se ve firmě Baťa podporovala decentralizace a samospráva dílen. Každý dělník se měl chovat jako podnikatel, měl dostat účast na zisku – k tomu potřeboval co největší rozhled a vzdělání. Měl znát výrobní náklady, kam se prodávají výrobky za jakou cenu, jak se výroby dotýká státní politika, zákony, daně – což se v jiných firmách možná projednává za zavřenými dveřmi a před zaměstnanci utajuje. Pár dalších zásad: 1) nikomu nic zadarmo = žádné dárky či dotace, to se týká jednotlivců i podniků, organizací a bank 2) i když se pracuje kolektivně, výkon a odměna se měří individuálně 3) transparentnost – i sám zaměstnanec si má umět sám vypočítat odměnu za svůj výkon, výsledky práce jsou zveřejňovány – to buduje důvěru ve spravedlnost a také vede zaměstnance k soutěži o výkonnost 4) zaměření na tady a teď - vyučtování se provádí týdně, ne měsíčně, neřeší se staré problémy 5) pokud dojde ke škodě, musí viník nést následky 6) nejde neexistuje (buď nechci nebo neumím) = nelze se vymlouvat na okolní poměry, vždy se musí najít řešení problému Knihu jsem hltal jedním dechem. Naprosto boží shrnutí podnikatelských zásad Tomáše Bati, od kterých jsme se, dle mého, dost dost daleko vzdálili. Knihu vřele doporučuji snad každému, ale podnikatelům a manažerům 2x.