Základní triáda správních žalob

To je snad poprvé, co o správním dále napíši, že je opravdu zajímavé! A on je to zrovna Pražák, věřili byste tomu? Zcela vážně, tohle je nad poměry povedené dílo, které rozhodně stojí za pozornost. Neomezuje se na tupá konstatování tak typická pro naši administrativistiku, naopak, přichází s poměrně radikálním názorem, který docela přesvědčivě uvádí na jednotlivých procesních institutech. I já jsem myšlenku jednotného žalobního typu ve správním soudnictví pojal, ještě před čtením této knihy. Pravda, má myšlenková konstrukce vypadala trochu jinak, to je ale snad vcelku jedno. Point je – s myšlenkou autorovou souhlasím a chválím jej za zajímavé a výstižné konfrontování své představy s procesními instituty. Kniha je pro mne zajímavá poněkud netradiční komparatistikou. Jsem uvyklý vídat úpravu německou a rakouskou, do Švýcarska a Francie se moc nedostanu. Tento zážitek mi autor zprostředkoval a já díky němu nahlédl do poněkud exotického právního prostředí. Pravda, komparace, prostorově silně naddimenzovaná, není vždy do proudu hlavní myšlenky včleněna úplně organicky a pojetí poslední části – tedy exkursu přímo do švýcarského práva, se mi nezdá vhodné (hlavně včlenění historické pasáže se mi zdálo jako svého druhu zaplňování prázdného papíru), to ale na výsledku moc neubírá. Za mě je to silně nadprůměrné administrativistické dílo, kterého je třeba si vážit.