Záhady českých dějin II

Zajímavé faktické čtení. Recenze v záložkách.

„V této knize se zkušenému autorovi literatury faktu podařilo znovu uplatnit svoji metodu, v níž kombinuje shrnutí zjištěných faktů záznamů z historických pramenů s vlastní analýzou tématu – to vše podepřené uměním dívat se na téma nezaujatým pohledem a schopností nacházet originální závěry a rozuzlení.“ Ze začátku jsem měla tak trochu problém se začíst. Literatura faktu není románek o tom, kterak chudý synek sličnou pannu získal. Nicméně jsem se po pár stránkách zorientovala a musím říct – klobouk dolů před autorem. Jan Bauer propojil tuny historických pramenů různého charakteru v jeden celek a jeho myšlení je bezpochyby nadrámcové. Pospojoval fakta, která k sobě zdánlivě nejdou dohromady. Strašný Hercynský les – Jedná se o záhadu první a tudíž pro mě trochu v nevýhodě právě onou zmiňovanou orientací. Když mi ale došlo, o čem autor vlastně píše, probudila se ve mně národní hrdost nad inteligencí našich dávných předků a také tím, jak hluboko naše dějiny vlastně stahají. Uctívači hlav a upíři – Dozvěděla jsem se věci, o kterých jsem neměla ponětí a navíc, pro mě už velice příjemným vypravěčským jazykem. Sídlil Marobud na Zvíkově? – Zahanbeně musím přiznat, že jsem si chtěla nejdříve „vygůglit“, kdo to Marobud vůbec byl. Nebylo ale třeba, autor vše objasnil a musím říct, že tahle záhada se mi četla velice hezky. Tajemství praotce Čecha – Jako milovnice Jiráskových Starých pověstí českých jsem se na tuhle záhadu speciálně těšila. A z objevů Jana Bauera jsem zůstala smutná. Nevědomost je přece jen sladká… Kníže povolaný od pluhu – Záhada velice pěkně navazuje na předchozí. A dočtete se zde o rituální souloži v první vyorané brázdě…to je pro mě tedy novinka. Jak to bylo s Horymírem – Chudák Hájek. Autoru literatury faktu se zřejmě kronika nelíbí. Mně ovšem přijde, že byl jedním z prvních autorů píšících fikci na faktických základech. Chudák jeden nepochopený. Hledání Metodějova hrobu – Opáčko stavebních slohů a novinky ze zeměpisu. Autor odkrývá velice zajímavé a odvážné teorie. Atentát na svatého Václava – Tahle záhada mě bavila asi nejvíc. Zajímavé téma. Výborný vypravěčský jazyk. Na svatého Václava nyní pohlížím novým, ještě lepším, pohledem. Znojemská galerie Přemyslovců – Poutavé čtení, které skýtá mimo jiné pohled na prapočátek rozdělení krajů a odpověď na otázku vzniku nástupnictví. Proč se města stěhovala – Pro mě naprosto nové a zajímavé informace. Přízrak bezhlavého templáře – S templáři se v románech a filmových zpracováních roztrhl pytel. Jsem ráda, že jsem si konečně přečetla nějakou historickou pravdu o tomto řádu. Zradil hejtman Čapek u Lipan? – Na vojenské taktiky mě moc neužije. Ale moc mě bavil popis situace kolem a důsledky války pro prostý lid. Co objevili alchymisté – Alchymicko-historická pohádka na závěr. Doporučuji všem milovníkům literatury faktu, historie, záhadologům a vlastencům. Také všem ostatním, kteří se chtějí vzdělat formou hry, neboť tato „zábavná učebnice dějepisu a zeměpisu“ jim v tomto určitě otevře nové obzory. Povinně by po knížce měli sáhnout učitelé dějepisu, aby její moudra, souvislosti, pozadí a úryvky mohli přednést žákům namísto suchých jmen a letopočtů. Děkuji nakladatelství Moba za poskytnutí recenzního výtisku. Díky, Channach