Záhada rukopisu

Záhada rukopisu mě nadchla ! Možná nejvíc ze všech tří autorčiných knih. Je to skvěle namíchaný koktejl minulosti i přítomnosti, jedinečný, originální i důmyslný příběh ! Příběh, který čtenáře zavede nejenom do krásné vily na Azurovém pobřeží, ale i do vězení Fresnes, kde skončily obě hrdinky, Josephine i Margot. Kdo je ve skutečnosti úspěšná spisovatelka Josephine ? Jaké skrývá tajemství ? Vynikající čtení ! Příběh o odvaze a statečnosti, ale i o síle přátelství ! Neodložitelné a poutavé čtení !

Další, ale opět jiný a krásný příběh o druhé světové válce. Nevím, jestli je příhodné psát o válce, že je to krásný příběh. Ale je to pravda. Nádherným rukopisem nám autorka přináší všechny ty chvíle, které byly příšerné a my můžeme poznat ty všechny statečné lidi, ženy, muže, ale i děti, kteří bojovali za dobrou věc. Žili jen z naděje, že jednou válka skončí a oni budou mít nový život. Vedli různé odboje, šířili tajné informace, byli si ve vězení jeden druhému oporou, … Joséphine i Margot se mi dostaly do srdíčka. To jejich přátelství mi vhánělo slzy do očí. Jejich statečnost, humor i v těžkých chvílích. Možnost psát si tužkou do knihy takový deník z vězení muselo Joséphine dodávat sílu. Sílu, že i kdyby nepřežila, její zápisky se dostanou na světlo. Evie s Clementem v současné lince příběhu jsem si také oblíbila. Moc jsem ji přála, aby znovu dokázala nalézt štěstí. Prostředí knihy krásně popsané, úplně jsem viděla azurové pobřeží a cítila vůni pečeného chleba a croissantu. Závěr byl skvělý. Asi to mohlo dopadnout i líp, ale to už by nebyl román že života, ale pohádka. Knihu jsem si moc užila. Mám moc ráda propletené události, minulost přítomnost a hledání střípků minulosti.