Žáby se přece jedí

Literatura faktů, která není až tak můj "cup of tea". Přesto obrovská poklona a úžas nad tím, co pro mne dosud neznámá, Ms. Piu Marie Eatwell dokázala !! Shromáždit tolik informací z naprosto odlišných oborů dotýkajících se života ve Francii, ale potažmo i Británii či jiných zemích, to byl nadlidský výkon. A k tomu vše naservírovat vtipnou formou (v krátkých kapitolkách, členěných dle okruhů a specifických témat). Doporučuji všem, kteří se zajímají o Evropu & svět, a cítí se být jeho nedílnou součástí. A těm, jejichž obzory končí někde u "sousedova plotu" nebo "vedlejší vesnice" bych rád knihu doporučil také. Pokud se donutí číst psané slovo, zbaví je to xenofobních/nacionalistických komplexů.

Britka indického původu se zgruntu ponořila do zkoumání prakticky všeho francouzského - neb jak známo, Anglosasové mají na žabožrouty pifku odjakživa a oba národy se navenek prostě nemusejí (ale jak rádi se bohatší Britové na stará, někdy i mladší kolena, do krásné země Galského kohouta sakumprásk stěhují...). Ovšem jak to vlastně vypadá s mýty a jaká je skutečnost, jak dalece oprávněná tradiční kritika byla dříve a jak je to dnes. Autorka se (navzdory svému jménu - Eatwell) zdaleka nevěnuje výhradně jídlu a pití, ale mnohem delikátnějším záležitostem od rodinného a mimomanželského života, přes intimní hygienu, dopodrobna zkoumá zlozvyky a návyky, kulturní i zeměpisný kontext. Jen jazyku se nijak specificky nevěnuje, zato je její text prošpikován francouzskými výrazy, což mně osobně sice připadalo příjemné, ale mám dojem, že našinec s mnoha slovy bude mít problém - v knize v češtině žádný slovníček použitých francouzských pojmů ovšem nenajdete. Zato přehled zdrojů je impozantní - autorka nešla po povrchu, ale pěkně po statistikách a studiích a literatuře apod. Mnohdy trochu suchopárné, ale humor se najde, byť kdo čeká ryze humoristickou knihu, bude zklamán. Kdo chce opravdu lépe poznat Francouze (aniž by s nimi žil), bude spokojen.