Za neznámými tvory amazonských lesů

Horský les, mlžný les, nížinný les a jiné druhy lesů a porostů, ve kterých žijí dosud vědecky nepoznané/nezjištěné druhy zvířat nebo zvířat, která vědecké jméno mají, ale ještě se o nich nic neví, nebo ví, ale jsou obtížně zařaditelné. Lesy, travnaté pláně, řeky. O strukturované liáně jsem četla poprvé. Na aguti jsem málem zapomněla. Viktorie královská. Tereka velká. Tamarín pestrý. Džunglovec měnivý. Chvastoun. Šnekožrout. Čimango. Pitule. A mnoho dalších zvířat, které jsem neznala nebo které mi tato kniha připomněla. Knihu jsem prohlédla, zčásti pročetla. Fotografie jsou povedené, krásné a hlavně jsem četla text vážící se k nim. Přilehlý text jsem pojala jako doplněk a četla ho co do zajímavostí přiléhajícím zvířatům. Není to jen o přírodě. Je to i o životě v ní, je to o plynutí a souladu s přírodou. Amazonská příroda, zvířata, rostliny, lidé, jejich zvyky, zvyky a tradice jednotlivých míst. Je to krásný cestopis, zčásti místopis a výpravný průvodce.

Nad rámec literárně zdařilého biologického cestopisu má Moravcova kniha ještě jednu zásadní ingredienci – vnímání obecných souvislostí, vědomí nutnosti rozšiřovat si obzory, pochopení klíčového významu osobní nezprostředkované zkušenosti. „Aby člověk mohl o ohrožených lesích psát, aby se mohl vyjadřovat k potřebě jejich ochrany, musí je sám poznat. Je nutné, aby na vlastní kůži zažil něco z jejich výjimečnosti. Jinak nebude přesvědčivý, jinak bude opakovat jen to, co říkají jiní.“, píše autor. Skvělá kniha, Magnesii Literu by si zasloužila.