Z jiného světa

Autobiografie slavného hudebníka, která potěší zejména znalce jeho tvorby. Alkoholové excesy, slavné osobnosti, které potkal během kariéry a hlavně okolnosti, za nichž vznikaly jeho skladby. Mně osobně kniha velmi bavila, neboť jednu dobu jsem měl podstatnou část jeho discografie a název každé písně či alba ve mně vyvolával pocit čehosi důvěrně známého a blízkého. P.S. A kde jsem teď? Poslouchám rádio v mobilu...

Mikovu hudbu znám již dlouho. Ani nevím jak se to stalo, že jsem si kdysi na kotoučový magnetofon mých rodičů nahrál z televize "Druhý díl nějakého koncertu" - Byly to pochopitelně "Tubular Bells II" které jsem potom poslouchal pořád dokola. Později Jsem si na polském tržišti koupil zaručeně originální kazetu s TB a druhou s TBII. Ještě později jsem koupil všechna dostupná CD. Ke knize jsem se hlavně z časových důvodů dostal až o hodně později - minulý týden. Kniha se mi moc dobře četla a jako bych při popisu tvorby jednotlivých skladeb tuto hudbu slyšel. Autor v ní popisuje svůj úspěšný, ale vcelku osamělý a smutný život. Nejvíc mě dostal popis různých náhod, které vedly ke vzniku jeho děl, nebo částí skladeb. Doporučuji všem fanouškům, kteří by ji z nějakého důvodu snad ještě naznali.

Miluji hudbu Mike Oldfielda, obzvláště první třetinu jeho tvorby. O to víc jsem byl překvapen a taky zklamán, když jsem se od oblíbeného skladatele a hudebníka osobně dozvěděl, že všechno, co se mi tak líbí, bylo vytvořeno pod vlivem drog. Ale teď mi to docela dává smysl. Je to možná jenom jiná cesta ke zdroji. Autobiografie je velice zajímavá. Má jedinou chybu, že je docela krátká. Autorovo dětství a mládí je popsáno hodně podrobně a zbytek mi přijde už jenom narychlo dopsán. A to je veliká škoda, protože číst o tom, jak ty krásné skladby a písně vznikali, mě velice baví... V každém případě díky i za tuhle knihu.

Autobiografie slavného hudebníka, která potěší zejména znalce jeho tvorby. Alkoholové excesy, slavné osobnosti, které potkal během kariéry a hlavně okolnosti, za nichž vznikaly jeho skladby. Mně osobně kniha velmi bavila, neboť jednu dobu jsem měl podstatnou část jeho discografie a název každé písně či alba ve mně vyvolával pocit čehosi důvěrně známého a blízkého. P.S. A kde jsem teď? Poslouchám rádio v mobilu...

Mikovu hudbu znám již dlouho. Ani nevím jak se to stalo, že jsem si kdysi na kotoučový magnetofon mých rodičů nahrál z televize "Druhý díl nějakého koncertu" - Byly to pochopitelně "Tubular Bells II" které jsem potom poslouchal pořád dokola. Později Jsem si na polském tržišti koupil zaručeně originální kazetu s TB a druhou s TBII. Ještě později jsem koupil všechna dostupná CD. Ke knize jsem se hlavně z časových důvodů dostal až o hodně později - minulý týden. Kniha se mi moc dobře četla a jako bych při popisu tvorby jednotlivých skladeb tuto hudbu slyšel. Autor v ní popisuje svůj úspěšný, ale vcelku osamělý a smutný život. Nejvíc mě dostal popis různých náhod, které vedly ke vzniku jeho děl, nebo částí skladeb. Doporučuji všem fanouškům, kteří by ji z nějakého důvodu snad ještě naznali.

Miluji hudbu Mike Oldfielda, obzvláště první třetinu jeho tvorby. O to víc jsem byl překvapen a taky zklamán, když jsem se od oblíbeného skladatele a hudebníka osobně dozvěděl, že všechno, co se mi tak líbí, bylo vytvořeno pod vlivem drog. Ale teď mi to docela dává smysl. Je to možná jenom jiná cesta ke zdroji. Autobiografie je velice zajímavá. Má jedinou chybu, že je docela krátká. Autorovo dětství a mládí je popsáno hodně podrobně a zbytek mi přijde už jenom narychlo dopsán. A to je veliká škoda, protože číst o tom, jak ty krásné skladby a písně vznikali, mě velice baví... V každém případě díky i za tuhle knihu.