Z Dachau do Dne vítězství

Willy Field to teda rozhodně neměl jednoduché. Obdivuju všechny lidi kteří se takhle poprali s tím šílenstvím co tu bylo, a ještě o tom dokáží mluvit. Příběh stojí za to si přečíst, a nechat se přenést s Willym do dob které si dnes můžeme jen stěží představit. Buďme vděční za to, co máme :) Doporučuji.

O válku se zajímám už docela dlouho. A přestože jsem četl už dost, není nad osobní příběhy. Celé tehdejší období se díky nim z kapitoly dějin mění v něco mnohem hmatatelnějšího, konkrétního a stále živého. Nezáleží kdo je hlavní postavou daného příběhu - voják, civilista, politik, úředník.... A ač se na první pohled může zdát příběh Willyho Fielda podobný mnohým či snad nikoli "tak zajímavým", je tomu přesně naopak. Díky autorce Helen Fry jsem se seznámil s Willym Hirschfeldem, který si prošel útrapami Dachau, útěkem do Británie (jejímž se stal ctihodným občanem), následnou internací, strastiplnou deportací do Austrálie, další internací a návratem, kdy se jako řidič tanku vylodil v Normandii, aby přispěl svou "trochou", velkolepě vjel v čele kolony do Hamburku a porazil Hitlera nakonec tím, že se nacismu podařilo zničit většinu Willyho rodiny, ale ne jeho rod. Smekám. A vždy před takovými hrdiny budu. P.S.: Willyho celoživotní láska k fotbalu a sedmdesátiletá fanoškouvská věrnost Arsenalu je milým dokreslením celého osudu=o)