Z čeho je den

Knížka od neznámé české autorky začíná na dovolené u moře (čímž mi připomněla prvotinu P. Soukupové K moři) a hned mě zahltila několika postavami, u kterých jsem docela těžce tápala, než jsem si je správně zařadila - např. kdo je dítě a čí, kolik jim je roků, a to se dělo téměř pokaždé, když se objevilo další jméno bez upřesnění (babička, bratr). Také se skáče v čase, opět bez nějakého označení kapitol, vypravěčů, přímé řeči. Ale byla to taková hra, která mě spíš bavila (nežli vadila) a nutila mě číst dál. Hlavní hrdinka Hanka se přestěhuje do Polska za partnerem, rozvedeným otcem dvou dětí. Je mladá, hodná, ne moc průbojná, a před i po narození dcerky, se snaží zvládat soužití s "cizími" dětmi a partnerské krize. Zpětně se vyrovnává s problematickými vztahy ve svojí původní rodině, vzpomíná, přemýšlí. Bylo to zajímavé čtení, takové citlivé zachycení jednoho ženského zrání. Hodně je to o výchově dětí, o jejich povahách, starostech a potřebách. Škoda, že jsem se nedozvěděla některé další podrobnosti z Hančina života, někdy se jen tak naznačovalo. A některé situace a skutečnosti mě trochu udivovaly, i to, jak se taky dá žít.

Kniha je napsaná nevšedně,avšak velmi čtivě. Hanka to rozhodně nemá lehké,ale v postatě ani ti ostatní. Postavy mi byli velmi blízké, ikdyž ze začátku jsem dost tápala kdo je kdo.