Impresionisticky laděné vzpomínání Patti Smith na dětství prolínající se s jejími snovými vizemi a představami. Místy se jedná spíše o poezii v próze, ve které autorka nezapře, že je "květinové" mírumilovné dítě s velkým srdcem a čistou duší.

Podzimní večer, domácí rybízové víno a střípky z dětství Patti Smith popisující tajemné sběrače vlny, šamanského prodavače návnad, psího křížence, který se rozhodl zůstat jen její... knihu jsem četla podruhé a těm více abstraktním než konkrétním popisům a záznamům jsem tentokrát rozumněla mnohem více (jo, možná díky tomu rybízáku). Typický styl Patti Smith s dávkou nostalgie dětství. Nádhera. "Co víc bych si mohla přát, když mám svůj dech."