Winton nebyl sám

Život Nicholase Wintona jsem znala z filmu, televize i internetu, ale nepamatuji se, kdy jsem v dospělém věku četla komiks. Natož na takovéto téma. Ale pokud už jsem si měla nějaký vybrat, tak tento stál za to! Mohu jen doporučit, tato kniha má vše, co má dobrá kniha mít - velmi silný příběh, dobré kresby, výstižné "bubliny", sympatické hlavní hrdiny a občas krátký, jasný text. Vše je podané citlivě, přesto umocněné těžkou dobou. Nepomyslela bych si, že komiks může být tak silný. "Toho dne jsem taky poprvé viděl, jak se loučí rodiče s dětmi. Vypadalo to, že každé dítě má snad deset příbuzných, podle počtu lidí, kteří tu stáli. Nikdo neplakal. Skoro nikdo. Nikdo nechtěl děti vyděsit." "…a to je asi vše k tomu, jak jeden tenkrát bezdětný londýnský burzovní makléř k 669 nevlastním dětem a tisícům vnoučat a pravnoučat přišel."

"Víš, to není optimismus, já prostě jenom nesnáším, když lidi říkají, že něco nejde, zkrátka jen proto, že je to náhodou moc složité." Tak jo, kdo by to byl řekl, že mě "obyčejný" komiks donutí cítit se zahanbeně. Proto, že tak málo vím o událostech v Praze v roce 1938 po podepsání Mnichovské dohody, ale především, že mě nikdy nenapadlo se zamyslet nad tím, že Winton by sám nikdy nezachránil 669 dětí. Doreen Warrinerová, Trevor Chadwick, Beatrice Wellingtonová nebo Marie Schmolková. Jména, která nás ve škole neučili, ale která by neměla být zapomenuta. Dostal se mi do ruky skvost. Graficky, ale i obsahově. Úchvatné ilustrace, podtrhující zmar a bezradnost rodičů, kteří tušili, že už své děti neuvidí. Snaha celé skupiny, zachránit co nejvíce dětí, i na úkor své vlastní bezpečnosti. Nacisté vykresleni jako odporné šedé bytosti, jimiž bezpochyby také byli. Ženské v tomhle příběhu měly větší koule než většina dnešních mužů a občas mě mrazilo při představě, co vše riskovaly svou urputností a neodbytností. "Nikdy se nezbavím těch vzpomínek. Desítky, stovky opatrovníků, kteří stejně jako já, přeci jen doufají a čekají na vlak, který nikdy nepřijede." Ale nebojte, při čtení nebudete ronit krokodýlí slzy. Zakazuji vám to! Zničilo by to nádherné ilustrace. Kdepak. Budete obdivovat hrdinství, obětavost, empatii bez hranic a ochotu zemřít pro dobrou věc. Napadne vás to co mě - dokud žijí lidé jako Nicholas, Doreen, Trevor, Marie či Beatrice, lidstvo má ještě naději. Za mě se Verecké a Podprockému podařilo věrohodně v jednotlivých ilustracích zachytit bojovného ducha hrdinů, kteří se odmítají podřídit zlu. Hodnotit musím 5/5*, nemám výhrad. Nechávám si v knihovně pouze 5-7 % knih, zbytek jde pryč. Winton a jeho parta zůstanou a jednou se k nim vrátím. Děkuji Kosmas.cz za poskytnutí knihy.