Warhammer 40.000 Falešní bohové

„Akt zrady byl obětí Tvůrci osudu, krveprolití mělo potěšit Boha krve a nečisté spojení nešťastného akolyty s morem nakaženou prasnicí přilákalo pozornost Temného prince a Pána rozkladu.“ Od začátku druhého dílu je zřejmě, že se děje něco zvláštního, skrytého, neviditelného. Pokles atmosféry přátelství a dobyvatelského nadšení křížových výprav je značný. Naopak je patrný strmý vzestup nevyřčené, temnoty, skryté hrozby, pavučiny lží. Běh událostí je neúprosný. Pozornost Hora a 63. Expedice se stáčí zpět k měsíci planety Davin. Je třeba znovu uvázat jeden nedávno uvolněný uzlík. Jeden z Císařových věrných, zdá se, zradil. Kromě naprosté většiny postav a hrdinů předchozího dílu se vrací též první kaplan Erebus z kapituly Nositelů slova a odhaluje něco ze své skutečné podstaty. Čtenář postupně odhaluje jeho zásadní roli v síti machinací a spiknutí. Příběh je výrazně temnější než první díl. Děj je nezastavitelný a neúprosně směřuje k danému, neodvratnému a milénia naplánovanému cíli, trajektorie je předem připravena, odchylka je nemožná. V podstatné míře se objevuje Chaos, zde v podobě ohavného Pána rozkladu, tatíčka Nurgleho. Síly warpu se projevují v plné nahotě. Moc korupce je nezastavitelná. Zásadní roli pak pochopitelně hraje artefakt z předchozího dílu a chrám Hadí lóže na Davinu. Falešní bohové nastupují a jsou připraveni změnit osud celé galaxie. Vedle událostí na povrchu měsíce probíhají stejně závažné události na palubách lodí flotily – tedy závažné alespoň pro protagonisty předchozího dílu. Samotný konec je již velmi temný a krvavý a neúprosně směřuje k následným událostem galaktického významu. Příběh je velmi čtivý, čtenář nepozná rozdíl vůči předchozímu dílu. Postavy a protagonisté jsou stejně sympatičtí a prochází dalším vývojem navazujícím na ten předchozí, to vše tváří v tvář vzrůstající přítomnosti a moci Chaosu. Vrací se Garviel Loken, Tarik Torgaddon, Mournival, kronikáři a další postavy z předchozího dílu. Scény jsou často epické a ještě častěji téměř smutné. Příběhové linky s Erebusem a rozplétání pavučiny kolem něj, respektive poznávání jeho role, je za mě to nejzábavnější z knihy. Z pohledu událostí jde o jeden z nejdůležitějších dílů celého příběhu. Fandům Warhammeru 40k doporučuji.