Velmi chytrý a velmi psychologický thriller, kterých bohužel příliš mnoho není. Narazit na nějaký vyžaduje velké štěstí, je to jako hledat perlorodky na Sahaře. Právě proto se thrillerům většinou vyhýbám, případně je nedočítám, ta sériová výroba přes kopírák mě prostě neoslovuje. Tohle je ovšem příklad toho občasného štěstí. Oceňuji i doslov, v této literární kategorii nebývá obvyklý, rozhodně je však na místě.

No já nevím. Na jednu stranu je tu vážně promyšlený a originální příběh s propracovanými charaktery, který sice nikterak nepřekvapí, ale rozhodně vás donutí se alespoň trošku zamyslet. Na druhou stranu je zde styl psaní, který je, mírně řečeno, tak trošku otravný. Kniha je nějakých 300 stran dlouhá, ale za celou tu dobu se zde vlastně nic moc nestalo, to autorka akorát pitvala vše do detailu a neustále odbíhala od děje. Pokud hledáte nějakou zajímavou zkušenost a nevadí vám roztahané knihy, můžu jedině doporučit. Jinak bych se Vzornému synovi asi raději vyhnul.