Vzduchch

Autor sám výstižně zhodnotil svoji tvorbu v podtitulu sbírky – ucházející verše. Něco se povedlo lépe, něco hůře. Je znát, že píše pro radost a nenutí se do žádných rádoby uměleckých póz, což je sympatické. „U ohně teplo je, ticho a klid, jen tělo napnout a šíp vystřelit. Z letící jiskry oblaka kouře, z beránka na nebi sněhová bouře. Pod vodou teskno je, pláč je však skryt, v řece slz bez břehů pláč utopit. Řeka je černá nit, s potokem splývá, tak často v naději marnost se skrývá. S beránkem na skále, z výšky jde strach, stačí se odrazit, překročit práh. U ohně teplo je, tiše tu spíš, má láska k tobě je marnosti skrýš.“