Vzal sis Slovenku

ou jé, tak toto byl přehmat. Kniha na mě vyskočila v nějaké knihomolské skupině a následně přišla pod ruku v knihovně. Očekávání jsem měla docela velké a hlavně jsem byla zvědavá na obsah - jsem taky Slovenka, která si vzala (pozor !) Ostraváka.. a už 20let žiju na severu Moravy. Nó, a nestíhala jsem žasnout. Věřím, že smíšených partnerství/manželství je v ČR hodně. A věřím, že naprostá většina z nich je taková, že se s nimi lidi ztotožní lépe... čekala jsem klasická česko--slovenská klišé, místo toho jsem narazila na Pražáka neskutečně otevřeného, veselého a Slovenku tak typicky neslovenskou, jak jen může být (nebo se ty standardy změnily ??) Autorka je navíc můj ročník, takže jsem byla zvědavá i na paralelu našich životů... a ouha. Kolik z nás/vás má jako největší trápení překombinovanou dokonalou svatbu v pražském parku ? Kde kupodivu největší ateistkou je slovenská babička a pražák chce církevní obřad ?? (tohle bych spíše čekala opačně...). Kolik z vás podává jako velmi vtipné cestovatelské historky z celé zeměkoule, z míst, kam se většina populace ČR a SR nikdy nepodívá ? jo věřím, musí to být hrozné utrpení trajdat po Srí Lance a podobně, nejdříve si to vyberu a pak jedu domů, protože mi to nevyhovuje. A co je na tom vtipné ? cestovatelské gastroenteritidy ? manžel, tlumící úzkosti ginem ? nebo kde je nějak nedorozumění , vyplývající z ČS mentalit ? Navíc "vystajlovanou", blondýnu s designerskou obsesí v rámci svého povolání, dobrovolně bezdětnou, s odporem ke kuchyni, introvertní natolik, že o soužití s partnerem napíše knihu a zveřejní před tisíci čtenářů, nepovažuji za typickou Slovenku...sorry jako. Odporuje totiž všem zavedeným klišé. Temperament jsem taky nenašla - to, že se jí nelíbí manželova překvapení, nebo jeho reakce na dvolené, kdy ví, jaký je, a pořád má s jeho freestylem problém - není ani vtipné, spíše nudné, furt dokola to samé... navíc neustále zdůrazňované OCD... ano, třeba chtěla potěšit ostatní s touto dg, ale i mezi nimi jsou lidé, co se umí těšit ze života. Ne, žel Bohu jsem se opravdu se Sašou nedokázala ztotožnit, a to jsou naše rodná města od sebe cca 60km... ne, i navzdory VŠ vzdělání a práci lékařky (na severní Moravě a ve Slezsku) si nemůžu (a vlastně ani nepotřebuji) dovolit tolik luxusných a exotických dovolených. Ne, nezajímá mě kosmetika, posh ledvinka na mobil, kabelky... (hmm, ale ani jako ironie to od autorky nevyznělo, takže si myslím, že to fakt myslela vážně). A vtipné a emocemi a temperamentem nabité situace u nás vznikají na úplně jiném podkladě. No jo, nejsme celebrity. A vlastně jsem za ten náš obyčejný, skorotradiční československý vztah mohem radši. P.S. Deusovy jsem si i googlila a pustila jsem si kousek Jana Krause s oběma partnery, kde, jak jsem z kontextu pochopila, byla primárně pozvaná Alexandra a vzala s sebou i manžela, který jel celý rozhovor one man show, takže udělat si vlastní dojem o Saši bylo prakticky nemožné... tato "temperamentní" osoba se dostala ke slovu asi 2x, kdy zmínila 2 historky z knížky, takže tak. (Sorry, správná Slovenka by toto nikdy nedopustila :P) Jo a ještě celou dobu zdůrazňování toho, že je Saška princezna.. tak to už je hodně doleva... buď se časy hodně změnily, nebo fakt nevím... (to bych možná tak viděla na exemplář z Bratislavy, i to ojedinělý...) stejný ročník, a úplně jinak. Souzním s Ronny - cestování a popis života na velké noze na mě taky dojem neudělalo. Nepobavilo, ba úplně minulo cíl... smutné. Každopádně - když jim to vyhovuje a jsou spoko - proč ne, jen bych to neposílala mezi lidi a nevydávala za humor, a už vůbec ne za soukromé vyznání. Ale to jsem já. Můžu napsat něco svoje, že ? :D

Takové pohodové čtení a povinnost pro někoho, kdo si Slovenku vzal také. Joo, slovenský temperament se nezapře!