Vysvobození

Knížku jsem nejprve (lstivě) doporučila k přečtení synovi, a ten ji přes zimu poctivě přečetl - pak nezbývalo, než se do ní také pustit. Hned přiznám, že já jsem neměla tolik trpělivosti a občas jsem nějaké pasáže přeskočila (někdy na mě bylo už moc těch myšlenkových pochodů a odboček, i podrobných popisů a vlastností všeho kolem). Knihu hodnotím přesto dost vysoko, je znepokojivě zajímavá, místy hodně působivá a nalákala mě na film. Líbilo se mi, jak se hlavní hrdina, po počátečních pochybnostech (až neuvěřitelně) vzchopil a převzal velení, když hlavní strůjce dobrodružné výpravy zklamal. Nepochopím, že do toho šli - ale to je prostě mužský svět ...

Nejdřív pomalý rozjezd, zprvu obyčejný, takřka pohodový výlet čtyř kamarádů, prchajících z rutiny městského života na víkend do hor - a pak najednou řez, a je hůř a hůř. Úžasná kombinace akce a velmi osobních a poetických popisů – vnímáme krásu dunící řeky, temného mlžnatého lesa i samoty uprostřed appalačské divočiny. Noční zážitek s obří sovou, která svými pařáty rozdrásá stan výletníků, je strašidelnou předzvěstí věcí příštích. A ti dva týpci, jako by vypadli z knih Cormaca McCarthyho… V závěru zbývá pár nezodpovězených otázek – bylo to vše opravdu tak, jak se Edovi zdá? Nebo rozum ve stresu a hrůze vnímá skutečnosti zkresleně? A čtenář si klade i otázky, zda to, jak hrdinové příběhu vyřešili svou situaci, bylo správné, rozumné, morální, anebo je vše úplně jinak a nezáleží na tom, protože v hrůzných podmínkách přestane fungovat rozum, padnou morální zábrany a civilizační nátěr, a člověk jedná najednou pudově a zcela opačně, než by se zdálo správné čtenáři pohodlně rozvalenému v křesle… Pro mě byla kniha silný zážitek, nejen jako prostý dobrodružný příběh s popisy nádherné přírody, ale taky pro způsob psaní a pro spousty nastolených otázek. Výborný překlad Martina Svobody a zajímavý doslov Marcela Arbeita. Přidávám půlhvězdičku a hodnotím maximálně. A teď ještě film…