Výpravy na Východ

Není to ode mne žádná "znouzectnost", ale tentokrát předchozí komentáře obsahují opravdu všechno, čím jsem si týdny opoznámkovávala papírky ve prospěch budoucího komentáře. Tak aspoň... Taky jsem se trochu bála, jestli se Výpravami prokoušu. Pro-kou-šu? Těšila jsem se na každé pokračování, a jestliže mi četba trvala tentokrát vážně dlouho, knížka na vině nebyla. Bavilo mě to od začátku do konce, každá stránka. Naprosto úžasně! všechno postihl a shrnul ve svém komentáři Jadran. A přece, dokud se člověk sám do čtení nepustí, intenzita zážitku je jako vždycky nepřenosná. Co jsem si tedy odnesla (také díky dokonalému překladu)? Balík informací ve kterých jsem se neztratila. Dobrodružství, které bych ve filmu považovala za básnickou licenci, které ale autor žil na vlastní kůži. Excelenntní vyprávění mimořádně vnímavého pozorovatele (elegantního vyjadřování - jak píše Vojta G.) Jedinečný smysl sira F. M. pro zkratku a humor. A nejvíc - fascinaci jeho způsobem uvažování a jeho chápáním podstaty věcí (proces s Bucharinem třeba). A jím samotným, v mnoha ohledech. P.S. Zakoupila jsem e-knihu, protože... Zdravím srdečně Jizi, jejíž charakteristika sazby a velikosti písma je případná. :)

Když jsem si o knize četla, říkala jsem si: ano, to musím mít! To vypadá fantasticky. Když jsem knihu konečně držela v ruce a otevřela ji, říkala jsem si: No to si snad děláte srandu, kdo má tohle učíst? A to bude hned na začátek jediná, nicméně dost výrazná, výtka: způsob, jakým v Maratonu graficky řeší knihy je nešťastný. Chápu, že jsou to knihy veliké a i v tomhle provedení tlusté a tím pádem nákladné; měkkou vazbu mají nesmírně kvalitní, to je taky skvělé, ale sakra práce, to je tak nepřátelsky působící text! A nejen Maclean, všechny jejich tlustší knihy. Člověk to jen otevře a už ho bolí oči. A je to škoda, věřím, že nejsem jediná, kdo čte po večerech, kdy už mám unavený oči a u normálně sázených knih, které netečou od kraje ke kraji a pidipísmenka se nehemží před očima jako štěnice v ložním prádle chudobince osmnáctého století, to až tak nevadí. Tohle bylo ale ve finále trochu peklo, i když obsahově je to úžasná kniha. Maclean si, jakožto živoucí předloha Jamese Bonda, se svým papírovým odrazem v mnohém nezadá. Jeho zápisky z předválečného z Ruska jsou démonicky brilantní, nesmírně vtipné a skvěle vypointované. Ty z válečného období (včetně toho, jak se vlastně do řad vojska dostal) až neuvěřitelné, leč pravdivé - vězte, že tu máme co dočinění se spoluzakladatelem SAS. Na Balkánu už trochu došel humor, vzhledem k popisované době ale není divu. Skvělé paměti. Skvělé!