"Přál bych si, aby byla planete dvakrát tak velká a polovina jí byla stále ještě neprobádaná." pravil kdysi Sir David Attenborough. A já bych si přála dokázat nahlížet na svět jeho očima, mít jeho odvahu a srdce stejně dokořán tak jako on, když se vydával před půl stoletím napříč světem, putoval deštnými pralesy Madagaskaru a australskými pouštěmi, sledoval iniciační rituály Paupánců a obdivoval aboriginské umělce. Chtěla bych mu stát tiše za zády a jen přihlížet tomu, jak tento velký muž dokázal s lehkostí a nesmírnou otevřeností objevovat pro miliony diváků a čtenářů zákoutí světa, kam s drtivá většina z nás nikdy nepodívá. Stejně jako svět z předchozí trojice deníků, ani ten z Výprav na druhý konec světa, už neexistuje. Je to časová schránka, pozdrav z minulosti, krásná zpráva o věcech, které odvál čas a o přístupu k lidem a přírodě, který stále ještě můžeme přijmout za svůj, pokud se budeme snažit.

Myslím, že pána Attenborougha netreba veľmi predstavovať. Ja jeho dokumenty zbožňujem (aj keď tie staré som nikdy nevidela) a veľmi ho obdivujem za jeho prácu v ktorej pokračuje aj v takom úžasnom veku. V tejto knihe sa s ním ale vraciame do jeho mladosti, kedy chodil po svete, spolu so svojím kameramanom natáčal zaujímavé veci a pre londýnsku ZOO odchytával niektoré zvieratá. Prvá výprava sa mi veľmi páčila, postupné putovanie cez Novú Guineu a hľadanie rôznych zvierat, ako aj priblíženie života tamojších pôvodných obyvateľov ma veľmi bavilo. Taktiež aj jeho ďalšie putovanie po tichomorských ostrovoch a približovanie rôznych zvykov mi prišlo zaujímavé. Druhá výprava, na Madagaskar, sa mi tiež páčila, hlavne opisy zvierat, tie som si užívala a pri každom zvierati sa mi vybavila aj nejaká časť z jeho dokumentov. Ale tam mi to už prišlo trošku rozťahané, keďže viac ma baví čítať o zvieratách ako o ľuďoch. Práve pri tejto časti som si uvedomila, ako úžasne láskavo pán Attenborough píše, či už o zvieratách alebo o ľuďoch. No a tretia výprava, do Austrália, mala byť (aspoň pre mňa) najzaujímavejšia, ale bavila ma snáď najmenej. Málo zvierat, veľa ľudí. Ale celkovo je fascinujúce pozorovať, ako veľmi sa od tej doby náš svet zmenil a rozhodne sa nedá povedať, že k lepšiemu.