Tahle knížka mne celkově moc nenadchla, ale přečtení určitě nelituju:-) Čtenář na jedné straně sleduje příběhy dětí Anežky a Jeníka, na straně druhé má možnost podívat se, co prožívají světlušky a broučci. A zjistí, že i v hmyzí říši se najde lenoch a mlsoun (Beroušek) nebo stařenka, která ráda vypráví (Berulka). Nechybí ani přátelství, láska a žárlivost. Občas se cesty dětí a světlušek protnou. Díky knížce teď chce dcera uklízet odpadky, které někdo pohodil v přírodě. Volá na mě: "Mami, pytlík." To je pro mne vlastně nejhezčí zážitek spojený s touto knihou. Moc se mi nelíbí styl vyprávění a uvítala bych větší kontinuitu jednotlivých kapitolek. Děj zahrnuje dlouhé časového období a to způsobilo, že když jsme se ke knize po několika dnech vrátily, tak jsme si toho já ani dcera moc nepamatovaly. Nejvíc dceři utkvěl v hlavě ten úklid odpadků a pak pohádka o Popelce, kterou Berulka z části odvyprávěla. Dcera pohádku dosud neznala a tak jsem ji jí dovyprávěla, a proto si pohádku zapamatovala:-)